Teorie na zkoušku

Komparativní výhody

• Absolutní výhoda je na straně jedné země ve všech směňovaných produktech

vnější obchodní měnová politika

• Prostřednictvím VOMP stát reguluje toky výrobků, služeb a kapitálu, jež přechází přes hranice země

Cíle

• Bezprostředními cíli VOMP je z dlouhodobého hlediska vyrovnaná platební bilance a v tomto zájmu regulované měnové kurzy

• Konečnými cíli je cenová stabilita a dostatečná zaměstnanost v zemi

Nástroje

Nepřímé (tržně orientované)

• Intervence na devizových trzích

• Opatření monetární a fiskální politiky

• Administrativní příkazy a zákazy

Přímá administrativní opatření

• Kvóty

• Clo

• Vývozní subvence

• Neviditelné překážky dovozu (regulace licencí opravňujících k dovozu a vývozu)

stupně makroekonomické integrace

1. Pásmo volného obchodu

2. Celní unie

3. Společný trh

4. Hospodářská unie

5. Úplná ekonomická integrace

Evropské sdružení uhlí a oceli

• Vzník r. 1952

• Integrační kroky omezeny na uvedená odvětví – sektorová integrace

Evropské hospodářské společenství

• 1957

• V první fázi usilovalo o vytvoření celní unie s perspektivou rozvoje hospodářství

• Mimo rámec EHS zůstalo odvětví atomové energie, v němž se utvořilo speciální seskupení Euratom (evropské společenství pro atomovou energii)

Evropská společenství

• 1967

• Členové všech uskupení byli tytéž země, sloučily se pod názvem Evropská společenství (ES)

Evropské sdružení volného obchodu

• Zaměřeno na vybudování pásma volného obchodu bez perspektivy dalších integračních kroků

• R. 1992 bylo završeno budování společného trhu jako nezbytného kroku pro vytvoření jednotného mezinárodního komplexu

• Celá 90. léta byla poznamenána úsilím o završení integračního procesu v podobě hospodářské unie a současně vytvoření měnové unie

trh výrobků a služeb

cíl SPOTŘEBITELE – MAXIMALIZACE užitečnosti

Užitečnost

• Vyjadřuje míru uspokojení potřeb spotřebitele

Celková užitečnost

• Celkové uspokojení potřeb spotřebitele z určitého množství zboží nebo služeb

Mezní užitečnost

• Dodatečné uspokojení potřeb ze spotřeby jedné dodatečné jednotky zboží nebo služby

• Teorie mezní užitečnosti vychází z Gossenových zákonů

Zákon klesající užitečnosti

• Subjektivní užitečnost statků klesá s jejich množstvím

Zákon vyrovnání mezních užitečností

• Osoba maximalizuje svůj celkový užitek, když rozděluje své peníze mezi různé statky tak, aby dosáhla stejného množství uspokojení

Užitek

Celkový užitek

• Maximální suma peněz, kterou je spotřebitel ochoten nebo schopen dát na získání určitého množství zboží nebo služby

Mezní užitek

• Maximální suma peněz, kterou jsme schopni nebo ochotní dát na získání další dodatečné jednotky zboží

Zákon klesajícího užitku

• Říká, že lidé budou dávat méně a méně peněžních jednotek na dodatečné jednotky zboží, protože mezní užitečnost ze získání každé dodatečné jednotky je nižší a nižší