Mikroprocesory - Skripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Operační paměť je rozdělena na paměťová místa. Každé paměťové místo je jednoznačně
identifikována svou adresou. Adresy paměťových míst jsou vzájemně různá nezáporná čísla
(0,1,2, …).
Obsah paměťového místa na adrese a budeme označovat
a , např. obsah paměťové
buňky na adrese 100 se zapíše
100 .
Paměťové místo je nejmenší jednotka dat, která je rozlišitelná pomocí adresy. Proto
velikost paměťového místa je důležitým parametrem počítače. Jsou možná následující
uspořádání paměťového systému:
1. Velikost paměťového místa je shodná s velikostí slova počítače. To je přirozené
u počítačů, které pracují téměř výhradně se slovy nebo násobky slov. Výhodou je, že
část instrukce, která obsahuje adresu, je menší, tudíž i celá instrukce je kratší.
2. Slabiková (bytová) organizace paměti. V případě bajtové organizace paměti má
paměťové místo velikost 8b=1B (byte, česky bajt). Jestliže počítač často pracuje s daty
o velikosti bajtu, je obvykle výhodnější, aby nejmenší adresovatelná jednotka
odpovídala velikosti 1 bytu. To umožňuje přímo adresovat libovolný znak uvnitř
znakového řetězce. I při bytové organizaci paměti můžeme adresovat data o velikosti
slova počítače a jeho násobků. Velikost slova musí být celočíselným násobkem
velikosti bajtu. Bytové adresování vyžaduje více bitů v adresovém poli instrukce než
adresování po slovech. Bajtové adresování je nejrozšířenější způsob organizace paměti
od dob IBM 360 do současnosti.