Mikroprocesory - Skripta

Instrukcím,  které  přistupují  do  paměti  se  však  nelze  úplně  vyhnout.  Před  výpočtem  je 

nutné přesunout z paměti do  registrů operandy a po skončení výpočtu zase výsledky uložit do 
paměti. Všechny mezivýsledky lze však uchovávat pouze v registrech. 

MOV  

A,[1] 

MOV  

B,[2] 

SUB  

A,B 

MOV  

[0],A 

JNZ  

4 

Procesory,  u  nichž  produktivní  instrukce  nepracují  s pamětí,  jsou  často  nazývány 

Load/Store. Některé procesory dovolují, aby instrukce ALU pracovaly se 3 registry. 

3.1.5  Architektura souboru instrukcí (ISA) 

 Akumulátorově (střadačově) orientovaná ISA. Výhradní postavení mezi registry má 

akumulátor (střadač), neboť všechny operace ALU probíhají s jeho využitím. V akumulátoru 
se  nachází  implicitní  operand  pro  operace  ALU  a  do  akumulátoru  je  také  následně  uložen 
výsledek operace. Druhý operand může být uložen v paměti nebo v registrech. V instrukci je 
tedy explicitně vyjádřen pouze jeden operand (např. jeho adresa v paměti). Příkladem instrukcí 
akumulátorově orientované ISA jsou instrukce typu:  

ADD Adr  

acc 

 acc + mem[A], 

kde acc označuje akumulátor a A adresu v paměti. 

Instrukce  sečte  dva  operandy,  první  operand  je  uložen  v akumulátoru  (acc),  druhý 

operand je uložen v paměti na adrese Adr. Původní procesory s akumulátorově orientovanou 
ISA měly obvykle indexový registr. To umožňovalo, aby adresa druhého operandu byla dána 
součtem adresy Adr a hodnoty uložené v indexovém registru IX: 

ADD (Adr + IX)   

acc 

 acc + mem[Adr + IX]. 

Postupem  doby  se  z indexovacích  registrů  vyvinuly  speciální  registry  pro  nepřímou