Mikroprocesory - Skripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Mikroprocesory
25
3.1.13 Architektury mikroprocesorových systémů
Von Neumannova architektura. Procesory s Von Neumannovou architekturou mají
společnou paměť pro kód (instrukce) i data (proměnné). Existuje pouze jedna datová a jedna
adresová sběrnice.
Harvardská architektura. Pro harvardskou architekturu je charakteristická oddělená
paměť pro kód a paměť pro data. To procesoru umožňuje současně číst instrukce i data. Dojde
tak ke zrychlení činnosti procesoru, ovšem za cenu zdvojnásobení počtu sběrnic a tudíž počtu
vývodů. Procesory musí mít datovou sběrnici pro paměť dat, adresovou sběrnici pro paměť dat,
datovou sběrnici pro paměť programu a adresovou sběrnici pro paměť programu. Proto je
harvardská architektura vhodná pouze u procesorů s menším adresovým prostorem, ale u
nichž požadujeme velkou rychlost provádění programu. Typickým příkladem jsou signálové
procesory.
Modifikovaná harvardská architektura. I klasická harvardská architektura přestala
vyhovovat vysokým požadavkům na rychlost signálových procesorů. Např. při provádění
instrukce typu multiply and accumulate (viz. kapitola 3.1.7) je třeba provést násobení dvou
operandů. Aby byla umožněna maximální rychlost provádění instrukce, musí být umožněn
současný přístup k oběma operandům. To znamená, že operandy musí být umístěny
v oddělených paměťových prostorech. U modifikované harvardské architektury jsou opět dvě
paměťové oblasti:
Paměť programu, ve které se nacházejí jednak instrukce (stejně jako u klasické