Mikroprocesory - Skripta

Mikroprocesory 

45 

Registr pro limit obsahuje velikost sekce a slouží k ochraně paměti.  Pokud logická adresa 

generovaná procesem překročí hodnotu uloženou v registru pro limit, MMU generuje výjimku 
porušení ochrany paměti a přístup do paměti se neprovede. 

Závažným  problémem  při  spojité  alokaci  paměti  je  externí  fragmentace.  Procesy  jsou 

postupně ukončovány a odstraňovány z paměti. Naopak nové procesy jsou do paměti zaváděny. 
Po odstraněném  procesu zůstane ve fyzické paměti díra. Abychom  mohli do paměti  umístit 
nový  proces,  musíme  najít  dostatečně  velkou  díru.  Muže  však  nastat  situace,  kdy  součet 
velikostí  všech  děr  je  větší  než  paměťové  místo  potřebné  pro  umístění  nového  procesu,  ale 
neexistuje dostatečně velký volný spojitý paměťový prostor (dostatečně velká díra), kam by se 
nový proces vešel. Popsaný jev se nazývá externí fragmentace. 

Abychom  vytvořily  dostatečný  prostor  pro  nové  procesy,  musíme  přesunout  existující 

procesy  v paměti,  aby  jejich  fyzické  paměťové  prostory  na  sebe  navazovaly.  Tím  může 
v paměti  vzniknout  dostatečně  velká  díra  pro  umístění  nových  procesů.  Přesun  procesů 
v paměti je však časově náročné (hlavně, když procesy zabírají velké množství paměti).  Externí 
fragmentace a z ní vyplývající nutnost přesouvání procesů je důvod, proč se dnes metoda spojité 
alokace paměti nepoužívá. 

Jiným  řešením  externí  fragmentace  je  rozdělit  fyzický  adresovým  prostor  procesu  na 

několik menších nespojitých částí a umožnit alokovat fyzickou paměť pro proces všude, kde je 
k dispozici.  Tento  princip  využívají  další  dvě  metody  správy  paměti  -  segmentace  a 
stránkování. Obě tyto metody mohou být kombinovány.