AktPrvky_Koton_final

Pro efektivní popis výše uvedeného procesu organizace IEEE zavedla vhodné hierar-

chické pojmy. Síťové zařízení bez schopnosti dál odesílat pakety do podsítí je označováno
jako "end system" (ES), zatím co zařízení, které do dokáže je označováno jako "intermedi-
ate system" (IS). Zařízení IS jsou dále rozdělovány na taková, která jsou schopna vzájemně
komunikovat v rámci jedné směrovací domény (Intradomain IS) a na taková, která komu-
nikují jak s prvky uvnitř směrovací domény tak mezi rozdílnými směrovacími doménami
(Interdomain IS). Za směrovací doménu je všeobecně považována část sítě, která je pak
spravována v rámci jednoho orgánu (společnosti) a je řízena vlastním souborem adminis-
trativních pravidel. Směrové domény jsou také označovány jako autonomní systémy (AS
- Automonous System).

Aktivní prvky datových sítí pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO

29

L4 přepínače

Přepínače 4. vrstvy, nebo též jen L4 přepínače jsou v podstatě L3 přepínače, které

navíc analyzují hlavičku transportního protokolu a tak dokáží své rozhodnutí o přepínání
měnit na základě typu aplikace jako je např. Telnet či FTP.

Toto přepínání poskytuje další možnosti nad 3. vrstvou, kdy směrování paketů je tak

prováděno na základě čísla portu příslušné aplikace uloženého v hlavičce transportního
protokolu. Tato čísla portů jsou uvedené v doporučení RFC 1700 [6] a odkazují na protokol
vyšší vrstvy, program nebo obecně na aplikaci.

Největší výhodou přepínání na 4. vrstvě je, že správce sítě může nakonfigurovat tyto

přepínače na určování priorit datového provozu generovaného či určeného pro danou apli-
kaci. Znamená to tedy, ze požadovanou míru kvality služeb (QoS) lze definovat pro kaž-
dého uživatele. Např. několik uživatelů může být definovaných jako jedna video skupina
a může jí být přiřazena vyšší priority či poskytnuta větší šířka pásma oproti ostatním
uživatelům.