AktPrvky_Koton_final

Zpracování rámců L2 přepínači je velmi efektivní, protože neexistuje žádná úprava

datového paketu, dochází jen ke změně zapouzdření paketu a to pouze v tom případě, že
paket (rámec) přechází z/na rozdílné technologie (např. z Ethernetu na FDDI).

L2 přepínače mají stejná omezení jako síťové mosty. Mosty jsou efektivní, když je síť

navržena podle pravidla 80/20, tedy že uživatelé v rámci komunikace s okolní sítí tráví
80% svého času v jejich lokálním segmentu. Přemostěné sítě segmentují kolizní domény,
ale síť je stále jedna velká všesměrová doména. Stejně tak i L2 přepínače nemohou rozdělit
všesměrové domény a proto nemohou nahradit směrovače v sítích (viz kap. 3.3).

3.2.2

Vícevsrtvé přepínače

Kromě základní podoby přepínače pracujícího pouze na 2. vrstvě referenčního modelu a
schopného tak analyzovat záhlaví přeposílaných rámců, jsou popisovány i přepínače, které
dovolují vyhodnocovat informace v záhlaví vyšších vrstev. Takové přepínače jsou označo-
vány jako vícevrstvé.

L3 přepínače

Kromě vyhodnocení informací protokolu linkové vrstvy jsou L3 přepínače schopny také

analyzovat hlavičku síťového protokolu. L3 přepínače jsou tedy schopny obecně stejné
činnosti jako směrovače (kap. 3.3). Rozdíl mezi L3 přepínačem a směrovačem spočívá
jen ve fyzické realizaci. Tradiční směrovače využívají mikroprocesory na rozhodování kam
přeposlat pakety, ale L3 přepínač vykonává tuto činnost pouze prostřednictvím hardwaru.
L3 přepínače mohou být umístěny kdekoliv v síti LAN s vysokým provozem a efektivně
nahradit funkci směrování. K tomuto účelu je využíván speciální hardware pro zpracování
paketů, realizovaný tzv. ASIC obvody.

L3 přepínače tedy ve srovnání se základní podobou L2 přepínače nemají rozdílnou