Agregátní nabídka, Agregátní poptávka

1. AGREGÁTNÍ NABÍDKA AGREGÁTNÍ POPTÁKVA

Agregátní nabídka (AS)

- vyjadřuje celkovou nabídku statků a služeb národní ekonomiky v peněžní hodnotě

- je to makroekonomický výstup

- vyjadřuje výkon ekonomiky

- rozsahem se vztahuje k celkovému HDP, případně HNP
- závisí na cenové hladině, výrobní kapacitě firem a výši nákladů
- souvisí s potenciálním produktem
- vztah mezi peněžní hodnotou produkce a cenovou hladinou (ceteris paribus)

Zákon rostoucí nabídky

- s rostoucí cenou roste nabídka statků a služeb

- při vyšších cenách se zvětšuje objem nabízených statků a služeb

Změny nabídky působením cenových a necenových faktorů

1. Růst agregátní nabídky

- křivka se posouvá směrem doprava (do AS 1)
- klesání cen (suroviny, pracovní síla)
- hospodářská politika státu – např. daňové úlevy = impulsy pro investice/podnikání
- technologický pokrok
- změna struktury HDP – země vyrábí to co je pro ni racionálně výhodné

zvýšení nabídky = snížení cen

1. Pokles agregátní nabídky

- posun křivky doleva (do AS 2)

- při růstu cen vstupů (zvýšení mezd)

- stagnace produktivity práce a kapitálu

- hospodářská politika státu – zvýšení daní, zvýšení úrokových sazeb

Snížení nabídky = zvýšení cen

Dělení:

1. Krátkodobou

- nepružná nabídka

- existence volných zdrojů na trhu

- chová se jako mikroekonomická nabídka

- roste s růstem cen, ovlivňuje pohyb reálného produktu

b) Dlouhodobá

- je dokonale nepružná
- plné využití zdrojů na trhu
- je to potenciální produkt
- přizpůsobuje se cenové hladině

Agregátní poptávka (AD)

- představuje celkové výdaje ekonomiky (výdaje domácností, firem, státu ...)

- podobnost s mikroekonomickou poptávkou
- transformace důchodů na spotřebu a investiční výdaje

- křivka vyjadřuje závislost na velikosti čistého národního produktu při všeobecné cenové úrovni

- odvozujeme od poptávky po reálných peněžních zůstatcích

Agregátní výdaje – celková suma výdajů na statky a služby v ekonomice

- AD determinována cenovou hladinou a ovlivňována domácími investicemi, vládními výdaji, čistým exportem a objemem peněžních prostředků v oběhu

AD = C + I + G + X

C – spotřeba – krátkodobá, dlouhodobá (statků a služeb)

I – hrubé investice –

G – státní výdaje (na veřejné statky a služby např.: osvětlení, silnice, armáda)

X – čistý export – rozdíl mezi exportem a importem (ČR záporná hodnota)

Zákon klesající poptávky

- s růstem cen klesá poptávka po statcích a službách

Změny poptávky působením cenových a necenových faktorů

1. Růst agregátní poptávky

- posun křivky doprava (do AD 1)
- snížení úrokových sazeb na trhu

- zvýšení inflace (ochota lidí půjčovat si peníze)
- růst mezd (větší poptávka po dražším zboží)
- podpora investic a spotřeby (daňové úlevy, menší úrokové sazby u úvěrů)