Makroekonomie 2 RMAKP - Otázky ze zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Příklad: CB nakoupí od komerční banky vládní dluhopisy za 1 mld. Kč.
2. Fáze
vzniká nerovnováha na trhu nepeněžních aktiv (dluhopisů)
přebytečná poptávka po aktivech zvyšuje jejich tržní ceny, tím snižuje jejich míru výnosu
očekávaná míra výnosu rE = RE / P (RE- očekávaný výnos aktiv)
→ nerovnováha na trhu peněz se přelévá na trh aktiv
roste tržní cena aktiv a tím klesá jejich úroková míra (míra výnosu aktiva
pokles úrokové míry dluhopisů → ↓úrokové míry z bankovních úvěrů
všeobecný pokles úrokových měr
pokles úrokové míry následně zvyšuje poptávku po peněžních zůstatcích
Zakreslete a vysvětlete 3. a 4. fázi transmisního mechanismu.
3. Fáze - účinky poklesu úrokové míry na výdaje a důchody
pokles úrokové míry vede ke zvýšení čistého vývozu kapitálu → depreciaci měny
depreciace potom → ↑ čistého vývozu zboží a služeb
nízká úroková míra → růst investic a spotřeby
↑ agregátních výdajů zvýší důchody
při vyšších důchodech chtějí lidé držet více peněžních zůstatků → prodej dluhopisů a jiných aktív
to způsobí opět zvýšení úrokové míry
Proto agregátní výdaje, důchody, domácí produkt a úroková míra se zvýší.
4. Fáze
růst peněžní zásoby a následný růst agregátních výdajů způsobí růst cen a mezd
v důsledku toho pouze nominální růst důchodů
depreciace měny v důsledku růstu cenové hladiny se mění pouze na depreciaci nominální ðčistý vývoz se mění na původní úroveň↓
lidé nakonec potřebují více peněžních zůstatků jen proto, že vzrostly ceny
růst cenové hladiny nakonec způsobí, že reálná peněžní zásoba se vrací na původní úroveň
CB má v dlouhém období kontrolu pouze nad nominální peněžní zásobou
Vysvětlete a zakreslete keynesiánskou spotřební funkci.
krátkodobá keynesianská spotřební funkce je funkcí důchodu C = Ca + c . Y,
c - mezní sklon ke spotřebě (MPC), c = ΔC/ΔY Ca - autonomní spotřeba (spotřeba nezávislá na výši důchodu)
Celková spotřeba se skládá z autonomní spotřeby (Ca) a indukované spotřeby (cY).
Autonomní spotřeba je nezávislá na výši důchodu (výdaje, které domácnosti musí platit bez ohledu na výši důchodu + vliv dalších faktorů, které mohou ovlivnit spotřebu).
Indukovaná spotřeba s růstem důchodu roste. Mezní sklon ke spotřebě = přírůstek spotřeby vyvolaný růstem YD o jednotku. (podle Keynese konstantní). Mezní sklon ke spotřebě potom udává rychlost, jakou indukovaná spotřeba s růstem důchodu narůstá, neboli: kolik korun je z dodatečné koruny důchodu vydáno na spotřebu. S růstem důchodu tedy výdaje na spotřebu rostou, s poklesem důchodu naopak klesají.
APC – průměrny sklon ke spotřebě = C/Y – vyjadřuje podíl spotřebních výdajů na celém důchodu
Dlouhodobá keynesiánská spotřební funkce C=c*Y