Makroekonomie 2 RMAKP - Otázky ze zkoušce

1. V neoklasickém modelu růstu - Solowovo rozpracování zakreslete co se stane pokud se zvýší míra úspor.

Zvýšení míry úspor vede ke zvýšení hospodářského růstu a zároveň vede k vyššímu stálému stavu (vyšší množství kapitálu i produktu na pracovníka). Zvýšení míry úspor z s1 na s2 posune původní křivku I/L. V důsledku toho dochází ke změně stálého stavu Fzvýšení K*/L a tím dojde i k zvýšení FY*/L

1. Vysvětlete a zakreslete teorii endogenního růstu.

Vysvětluje příčiny technologického pokroku, tech. pokrok bere jako výsledek působení vnitřních faktorů, neexistuje zde stálý stav, pracuje s fyzickým a znalostním kapitálem (lidský kapitál)

širší pojetí kapitálu K = KF + KN… (fyzický kapitál – stroje, zásoby, zařízení + znalostní kapitál – nové technologie a lidský kapitál)

zde má produkční funkce konstantní výnosy z kapitálu Y=a*K… a - konstanta

Technologický pokrok = růst znalostí → růst znalostního kapitálu KN

Příčina technologického pokroku = investice do znalostí (do výzkumu a lidského kapitálu)

u fyzického kapitálu se projevují klesající výnosy, u znalostního naopak může docházet k rostoucím výnosům ze znalostí

převratné technologie přinášejí výnosy, které mnohonásobně převyšují investiční náklady

znalosti mají charakter pozitivních externalit (napodobení objevu jedné firmy jinými firmami) → společenský užitek je vyšší než soukromý) – v ekonomice způsobí rostoucí výnosy

produkční funkce: Y = a. K

investiční funkce: I = s . Y

• každý ∆K vyvolá proporcionální a . ∆Y

• Převládá-li v zemi fyzický kapitál a znalostní kapitál je jen malý, budou se projevovat klesající výnosy z kapitálu → ekonomika se bude chovat podle Solowova modelu (klesající výnosy z kapitálu)

• Pokud je významně zastoupen znalostní kapitál, ekonomika se bude chovat podle modelu endogenního růstu

• – ekonomka stále roste, bez dosažení stálého

1. Vysvětlete teorii externalit a její vztah k ekonomickému růstu.

Externalita je označení pro vnější účinek nějakého ekonomického rozhodnutí, resp. činnosti, tzn. část dopadů činnosti, kterou nese někdo jiný než její původce.

Jedná se o porušení něčího práva – přeneseme náklady na někoho, kdo s tím nesouhlasí. Vyvolávají neefektivitu.

Pozitivní externality mají vyšší společenský užitek než soukromý. Příkladem pozitivní externality je např. vzdělání, opilování rostlin na poli od včel z nedalekého úlu, les čistící vodu (obyvatelé přilehlých obcí mají kvalitnější vodu)

Negativní externality přináší vyšší veřejné náklady než soukromé. Příkladem negativních externalit je např. znečištění životního prostředí způsobené ekonomickou aktivitou; uhelná elektrárna poškozující blízké lesy (jež vlastní někdo jiný)

Jsou porušením efektivnosti alokace zdrojů, selhání tržního mechanismu, není dosahováno společenského blahobytu.