Makroekonomie 2 RMAKP - Otázky ze zkoušce

1. Vysvětlete Cambridgeskou teorii peněz a Fisherovu Rovnici směny. Co mají tyto teorie společného a v čem se liší?

Cambridgeská teorie peněz – pracuje s národním důchodem. Hledá důvody, proč subjekty chtějí držet peníze – jak velkou část důchodu chtějí lidé držet ve formě peněz. Teorie poptávky po peněžních zůstatcích M = k * Y * P

hotovostní zůstatky = součin nominálního peněžního důchodu PY a koeficientu značícím procento peněžního důchodu držené jedincem v hotovosti)

nabídka peněz (celkové hotovostní zůstatky) = poptávka po penězích (celkové hotovostní zůstatky, jež chtějí lidé držet) závisí na úrokové míře (nepřímo) a bohatství (přímo), je tedy velmi nestabilním prvkem

Fischerova rovnice směny – pracuje s transakcemi. Zobrazuje vztahy mezi množstvím peněz, rychlostí jejich obratu, cenovou hladinou a objemem transakcí M .V = P . T

tok peněžních výdajů za určité období = peněžní hodnota transakcí za dané obd.)

množství peněz v oběhu * rychlost obratu peněz = cenová hladina * fyzický objem transakcí

M je přímo úměrná P, T a nepřímo úměrná V (je stabilní veličina, mění se pouze v dlouhém obd.)

objemy transakcí závisí na reálných faktorech (množství výrobních faktorů, technické znalosti), rovněž u nich nedochází k velkým výkyvům

peníze jsou brány pouze jako oběživo, růst množství peněz v oběhu zvyšuje cenovou hladinu, v dlouhém období se změny množství peněz promítají ve změnách cenové hladiny.¨

Cambridgeská teorie peněz se odlišovala od Fisherovy verze kvantitativní teorie především tím, že vycházela z mikroekonomických základů, neboť vztahy mezi penězi, produkcí a cenovou hladinou odvozovala od chování jednotlivce (koeficient k). Vzhledem k tomu, že hodnotu koeficientu k považovala za konstantní (což odpovídá Fisherově předpokladu konstantní důchodové rychlosti obratu peněz), byly závěry obou neoklasických verzí kvantitativní teorie peněz shodné (neutralita peněz).

1. Vysvětlete keynesiánské pojetí neúčinnosti monetární politiky.

Na základě makroekonomických analýz dospěl k závěru, že existuje ještě obecnější teorie, než je teorie neoklasických ekonomů. Podle jeho teorie za určitých okolností nemusí trh nutně spět k nejefektivnějšímu bodu, ale může se ustálit v situaci, kdy je produkt nízký a nezaměstnanost vysoká (nedostatečná agregátní poptávka).

Faktory, které mohou tento stav vyvolat, jsou spekulativní motiv poptávky po penězích a past na likviditu. Tyto jevy mohou způsobit absolutní neúčinnost monetární politiky. Největším ekonomickým problémem je podle Keynese nezaměstnanost. Řešení málo účinné měnové politiky vidí ve státní rozpočtové stimulaci (fiskální politika) agr. poptávky v dobách deprese a krytí jejího schodku v době konjunktury.

Spekulativní motiv poptávky: spekulanti mají představu „normální“ úrokové míry a změnami poptávky po penězích reagují na odchylky skutečné úrokové míry od normální míry.