Makroekonomie 2 RMAKP - Otázky ze zkoušce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Peněžní multiplikátor (cr + 1) / cr + rr)
Peněžní multiplikátor vysvětluje, jak se v ekonomice vytváří peníze; jak z jednoho vkladu může být vytvořeno n-násobně více prostředků.
Peněžní multiplikátor, tím > čím < je míra rr (míra bankovních rezerv) a čím < je podíl držby oběživa.
Příklad: lidé drží své peníze z 20% ve formě oběživa a 80% ve formě vkladů na účtech
potom cr = 0,2 / 0,8 = 0,25.
Komerční banky udržují 10% rezervy, to znamená 10% z objemu vkladů tvoří rezervy,
potom rr = 0,1.
Peněžní multiplikátor je (0,25 + 1) / 0,25 + 0,1 = 3,57.
To znamená, přírůstek peněžní báze vyvolá 3,57 x větší přírůstek peněžní zásoby.
Vysvětlete a zakreslete transmisní mechanismus.
Transmisní mechanismus převádí zvýšení peněžní zásoby do zvýšení poptávky po penězích.
1. fáze
zvýšení peněžní zásoby vyvolá nerovnováhu na trhu peněz – skutečné peněžní zůstatky jsou vyšší než poptávané peněžní zůstatky
za přebytečné peněžní zůstatky jsou nakupována nepeněžní aktiva (např. dluhopisy)
díky tomu roste poptávka po těchto aktivech
Příklad: CB nakoupí od komerční banky vládní dluhopisy za 1 mld. Kč.
2. Fáze
vzniká nerovnováha na trhu nepeněžních aktiv (dluhopisů)
přebytečná poptávka po aktivech zvyšuje jejich tržní ceny, tím snižuje jejich míru výnosu
očekávaná míra výnosu re = RE / P (RE- očekávaný výnos aktiv)
nerovnováha na trhu peněz se přelévá na trh aktiv
roste tržní cena aktiv a tím klesá jejich úroková míra (míra výnosu aktiva
pokles úrokové míry dluhopisů → ↓úrokové míry z bankovních úvěrů
všeobecný pokles úrokových měr
pokles úrokové míry následně zvyšuje poptávku po peněžních zůstatcích
3.Fáze
Účinky poklesu úrokové míry na výdaje a důchody
pokles úrokové míry vede ke zvýšení čistého vývozu kapitálu → depreciaci měny
depreciace potom → ↑ čistého vývozu zboží a služeb
nízká úroková míra → růst investic a spotřeby
↑ agregátních výdajů zvýší důchody
při vyšších důchodech chtějí lidé držet více peněžních zůstatků → prodej dluhopisů a jiných aktív
to způsobí opět zvýšení úrokové míry
Proto agregátní výdaje, důchody, domácí produkt a úroková míra se zvýší.
4.Fáze
růst peněžní zásoby a následný růst agregátních výdajů způsobí růst cen a mezd
v důsledku toho pouze nominální růst důchodů
depreciace měny v důsledku růstu cenové hladiny se mění pouze na depreciaci nominální ðčistý vývoz se mění na původní úroveň ↓
lidé nakonec potřebují více peněžních zůstatků jen proto, že vzrostly ceny
růst cenové hladiny nakonec způsobí, že reálná peněžní zásoba se vrací na původní úroveň
CB má v dlouhém období kontrolu pouze nad nominální peněžní zásobou
1.Ms1/P1 → Ms2/P1 reálný ↑ peněžní zásoby