Otázka 11 - Ekonomická teorie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Toto selhání si ekonomové té doby nedokázali vysvětlit (s alternativním vysvětlením přišel o 40 let později ekonom Milton Friedman, člen chicagské ekonomické školy a duchovní otec teorie monetarismu). Keynes tedy na základě makroekonomických analýz dospěl k závěru, že existuje ještě obecnější teorie, a ekonomie neoklasická je pouze jejím speciálním případem. Tedy vyslovil názor, že za určitých okolností se nemusí trh nutně vždy přibližovat nejefektivnějšímu bodu, ale může se ustálit v situaci, kdy je produkt nízký a nezaměstnanost vysoká. Takovými podmínkami může být např. tzv. spekulativní motiv poptávky po penězích či past na likviditu, která v určitých případech (např. hluboká a dlouho trvající krize) může způsobit totální neúčinnost monetární (měnové) politiky (ta je alfou a omegou monetaristické teorie, proto jsou tyto faktory monetaristy hlasitě odmítány).
Právě nezaměstnanost je v očích keynesiánských ekonomů největším zlem v ekonomice (monetaristé naopak za největší zlo považují vysokou inflaci).
Z těchto důvodů vidí keynesiánská politika východisko mimo měnovou politiku, tedy v politice fiskální (rozpočtové). Tímto východiskem je státní rozpočtová stimulace agregátní poptávky v dobách deprese a krytí jejího schodku v době konjunktury. Jinými slovy, v době krize, kdy ekonomika stagnuje, stát vydá množství veřejných zakázek, např. na stavbu silnic, a tím dá práci firmám a lidem. Takto vzniklý schodek rozpočtu se vykryje z daní, které stát vybere, až takto zmírněná krize přejde.
V souladu s touto teorií byl rozpracováván i politicko-hospodářský program New Deal prezidenta USA Franklina D. Roosevelta, jehož součástí byl i jeden z největších projektů z veřejných zakázek v historii lidstva, mamutí projekt TVA (regulace břehu řeky Tennessee s výstavbou množství přehrad a vodních nádrží).
Uplatnění ve světě
Po druhé světová válce přejaly keynesiánství v podstatě veškeré vyspělé země a jejich představitelé se jí inspirovali při sestavování svých politických programů. Nicméně v 70. letech 20. století utrpěla tato teorie zdrcující kritiku a byla z větší části nahrazena právě monetarismem. Důvodem byly nové jevy v ekonomii, které keynesiánci nedokázali vysvětlit – například stagflace či slumpflace.
Výsledky keynesiánství
Naplno se také projevily problémy státních rozpočtů, které se staly hluboce deficitními – málokdy se je podařilo po vyčerpávajících investicích znovu vyrovnat či vykrýt ztrátu z minulých období. V 60. a 70. letech, kdy bylo Keynesiánství uplatňováno ve Spojených státech a Velké Británii, došlo k velké inflaci a problémům ekonomiky.
Neokeynesiánství viz kapitola 1.4
Chicagská škola
Chicagská škola je škola ekonomického myšlení, která se přísně drží neoklasické cenové teorie a zásad volného trhu. Vznikla na univerzitě v Chicagu počátkem 30. let 20. století. Za její zakladatele jsou považováni Frank Knight (1895 - 1972) (velký zastánce neoklasicismu v konfrontaci s nastupující ekonomií Keynes) a Jacob Viner (1892 - 1970),. Skutečný rozvoj chicagské školy nastal až v 50. letech a je spojován zejména se jménem Miltona Friedmana a monetarizmem.