Otázka 17 - Trh práce

1. Ekonomie - trh práce, vyčišťování trhu práce, dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost, přirozená míra nezaměstnanosti, všechna pojetí Phillipsovy křivky, teorie lidského kapitálu, teorie diskriminace.

Trh práce

střetávání nabídky práce a poptávky po práci, na straně poptávky po práci vystupují firmy (stát) a na straně nabídky práce stojí obyvatelstvo

cenou výrobního faktoru práce je mzda

nabídka práce je závislá na mzdové sazbě a je ovlivněna i preferencí volného času

důchodový efekt – od určité hranice mzdové sazby se zvyšuje preference volného času před pracovní dobou, např. pokud muž dokáže vydělat dostatek peněz k zajištění rodiny, ubývá zaměstnanost žen (bod A)

pod bodem A jsou nízké příjmy a ty znamenají i práci žen

s růstem reálné mzdy nabídka práce klesá

poptávka po pracovních silách je dána celkovým objemem produkce a produktivitou práce

poptávka je závislá na kvalifikaci pracovní síly

v dnešní době je pro mzdové sazby charakteristické, že nejsou dostatečně pružné a nevyrovnávají poptávku po práci a nabídku práce směrem dolů

je to ovlivněno především odbory, kolektivními smlouvami, jednáním o výši mezd a často i státem (garance minimálních mezd)

signály na trhu práce jsou pak zkreslené a tržní regulace je v tomto směru deformovaná

firmy se přizpůsobí situaci a snižují např. nemzdové náklady (např. hygiena práce)

trh práce je rozdělen do řady dílčích trhu, které mají svá specifika a jsou do značné míry nekonkurenční, nelze zde nahradit jednu práci jinou (např. lékař x právník)

(otázka zpracovaná z podfuck.net – Makroekonomie2)

Vyčišťování trhu - na trhu práce je rovnováha, rovnovážná reálná mzda vyčišťuje trh práce od přebytečné S a D. Počet lidí opouštějící práci = počtu lidí nalézajících práci. Trh se vyčišťuje pomocí flexibilní reálné mzdové sazby, na takovém trhu neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost.

Dobrovolná nezaměstnanost

Dobrovolnou nezaměstnanost tvoří obyvatelstvo, které dává přednost volnému času či různým činnostem před prací při stávajících reálných mzdových sazbách.

L* ekonomicky aktivní obyvatelstvo

W/P reálná mzdová sazba, v této rovnováze budou firmy najímat všechny pracovníky, kteří při této reálné mzdové sazbě chtějí pracovat.

Zaměstnanost je na obrázku vymezena úsečkou AE

Část ekonomicky aktivního obyvatelstva by chtělo pracovat, ale pouze při vyšších reálných mzdových sazbách, což je znázorněno úsečkou EB. Tato úsečka znázorňuje dobrovolnou nezaměstnanost.

Nedobrovolná nezaměstnanost

Podle Keynese význam nedobrovolné nezaměstnanosti roste zejména v období recese.

Nedobrovolná nezaměstnanost představuje situaci, při které pracovníci nemohou najít zaměstnání při stávající reálné mzdové sazbě.

Cena práce je na úrovni W/P‘ a rovnovážná cena práce, která čistí trhy se nachází na úrovni W/P. V takovéto situaci je při vyšší reálné mzdové sazbě více pracovníků, kteří chtějí pracovat než kolik je pracovních příležitostí. Pracovníci, kteří jsou ochotní pracovat při W/P‘ se nacházejí v bodě F. Naopak pracovníci, které firmy chtějí najmout se nachází v bodě D. Existuje tedy nadbytek pracovníků. Úsečka CD představuje zaměstnané pracovníky, ale úsečka DF představuje nedobrovolně nezaměstnané pracovníky.