Otázka 05 - Dokonalá konkurence, monopol

Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu v dlouhém období

V dlouhém období je pro firmu nepřijatelná situace, kdy celkové náklady jsou větší než celkové příjmy. Firmy na tuto situaci zareagují tak, že z trhu (odvětví) odejdou a tudíž poklesne nabídka. Pokles nabídky vyvolá růst ceny až do bodu, kdy se vyrovná s průměrnými náklady (P=AC). Dlouhodobě však není možné, aby průměrné příjmy (AR) byly větší než průměrné náklady (AC), neboť takto vzniklý (krátkodobý)ekonomický zisk láká firmy-výrobce, aby vstoupily na daný trh (do daného odvětví). Důsledkem vstupu nových firem je růst nabízeného množství a tedy i pokles ceny, na úroveň průměrných nákladů. Tudíž rovnováhu firmy na dokonale konkurenčním trhu v dlouhém období můžeme zapsat jako:

P = MR = MC =AC = AR V této situaci všechny firmy dosahují nulového ekonomického zisku. V dokonalé konkurenci je ekonomický zisk pouze krátkodobou záležitostí (tj. když P > AC).

Další vlastnosti dokonalé konkurence

Firma v podmínkách dokonalé konkurence rozhoduje pouze o velikosti výstupu, výše ceny produkovaného statku jí je dána exogenně (je v pozici tzv. price takera – toho, který musí jeho cenu přijmout (viz také Pull production).

Dokonalá konkurence v praxi neexistuje, jako příklad, který se mu pravděpodobně nejvíce blíží, je obchodování s hojně prodávaným a velmi srovnatelným a standardizovaným zbožím např. s počítačovými komponenty, kdy „dokonalé” informace o cenách suplují mimo jiné servery srovnávající ceny.

Kritika modelu dokonalé konkurence

Model dokonalé konkurence je v mnohém zavádějící. V okamžiku, kdy podnikatel přijde na trh s novým produktem, po jistý čas realizuje „monopolní“ zisky, protože nikdo z jeho konkurentů nemá nic srovnatelného. Právě tyto zisky jsou ale důvodem, proč je vysoce lukrativní jeho příklad následovat. Pokud tento hráč na trhu nepřijde záhy s dalším vylepšením svého produktu, konkurence jej dohání a jeho monopolní zisk mizí, až se opět ustálí v „rovnovážném stavu“ dokonalé konkurence.

Existuje několik prostředků, jak se podnikatelský subjekt může bránit dokonalé konkurenci – kromě zmíněných patentů je to například uzavíráním individuálních smluv přímo s dodavateli na exkluzivní prodej (exkluzivní odběr, zpracování, logistiku, reselling, atp.) a to globální nebo omezený určitým regionem. Nepřímo mohou výrobci např. různého spotřebního zboží proti dokonalé konkurenci „bojovat“ výrobou vlastních doplňků a příslušenství, pasující pouze do jejich produktů; snahy zvyšovat povědomí o vlastní značce, pečovat o své zákazníky, atp. ale tyto činnosti již souvisejí více s marketingovými strategiemi té které firmy.

Monopol

Monopol je taková tržní situace, kdy na trh daného produktu dodává jediná firma. Tato firma není vystavena konkurenci jiných firem, které by dodávaly stejný či podobný produkt. To však neznamená, že monopolista není vystaven žádné konkurenci. Je vystaven konkurenci substitutů daného statku. Čím vzdálenější jsou tato substituty, tím větší je tržní síla monopolu.