ROPSOP test

Peage stanovoval i délku přestávek. Nedodržování těchto metod přináší nejen únavu, ale zvyšuje se i zmetkovitost. Zařazení více přestávek je v pravomoci vedení. Do Evropy tyto metody převedli Němci a Švédové. U nás metodu upravil profesor Žáček (změna spočívala pouze v názvu – Socialistická metoda profesora Žáčka). Pro delší směny musí být norma nižší, třetí směna by se měla zavádět pouze z hlediska technologické nutnosti (nižší výkonnost pracovníků).

Zásady: Čím jsou práce více fyzicky namáhavější (např. práce v dolech), tím je přestávek více, alespoň 2, maximálně 3 a to dostatečně dlouhé kvůli načerpání energie (jídlo). U prací náročných na přesnost, pečlivost, bezezmetkovost – monotonní a stereotypní práce -přestávek víc, ale kratší.

SONY firma – 7 přestávek o celkové délce 1 h a 20 min – vyplatí se – vyšší produktivita (bohužel v ČR neexistuje)

Toto si nejsem jistá jestli tam patří -

autosnímek – každý by si ho měl udělat jednou za rok (psát si co dělá 14 dní třeba). Ty činnosti si pak oboduju, sečtu je, převedu na % a porovnám s tím ETALONEM. (etalonem = průměrná norma) od Druckera a hledat zbytečné ztráty a prodlevy

plánování práce

(krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé) – poznamenávat si do kalendáře, připomínek i dříve dopředu a několikrát, abychom nezapomněli

příprava na důležitá jednání a na příští den (vedoucí musí v pátek vědět, co bude v pondělí, musí vědět, kde má zaměstnance, jestli nemají dovolenou nebo nejsou na služební cestě)

(rozpis úkolů, příští den, vlastní příprava)

koordinace pracovních rozvrhů – svého a podřízených

plánování odpočinku ( 14 dní dovolené ze zákona – nejlépe vyčerpat vkuse) to se doporučuje

3. Moderní metody normování

1. . Tuto metodu Maynard nazval MTM (Method Time Management, Metody předem určených časů) – nejlepší systém normování (předem víme, jakou normu musí pracovník zvládnout).

Základní metoda se nazývá MTM – 1 (metoda, která vychází z elementárních prvků), tento způsob je zdlouhavý, proto se tato metoda využívá v hromadných a velkosériových výrobách. U MTM – 2 jsou spojeny některé elementární prvky, které se vždy dělají zároveň → agregovaný (spojený) prvek, např. přenést a umístit. Tato metoda je rychlejší, používá se u středněsériových výrob.

MTM – 3 je pro malosériovou

MTM - 4 je pro práce údržbářské a seřizovačské, zde je nejvíce rezerv – při zavedení této metody došlo k několikanásobnému zvýšení produktivity (nedochází ke zdržování výroby, úspora času i o 200-300%).

MTM – 5 je cílená pro duševní práce rutinního charakteru (copycentra, knihovny, archiv apod.), jinak nelze duševní a tvůrčí práce normovat (to funguje na základě posouzení výsledku práce, což patří do kategorie manažerských smluv (vrcholové pozice) - zde jsou parametry, čeho má dosáhnout a jeho produktivita je podle toho měřena – splnil/nesplnil) – manažer má úkol např. na rok