MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti

Ekonomie – sociální věda

• Ekonomie má svoji oblast zkoumání, využívá metod pozorování, třídění poznatků, experimentů a vědeckých důkazů pro formulaci principů a zákonitostí

• Ekonomické principy a zákony se však liší od principů a zákonů přírodních věd, protože:

* se zabývají zkoumáním systémů, v nichž hlavní roli

hrají lidé, jejichž činnost se velmi těžce předpovídá

* většinou není možné laboratorní testování, realitu

není vhodné pro experimenty využívat.

* modelovaná realita je většinou příliš složitá, proto

musí být formulována její zjednodušení.

Ekonomie – věda politická

• Ekonomie se zabývá otázkami, které mají bezprostřední vliv na blahobyt lidí, proto je zřejmě více než jiné vědy vědou politickou.

• Politika ovlivňuje ekonomiku a výsledky ekonomiky mají zpětně dopad na osud politiků.

Pohledy na ekonomii podle přístupu k odhalování ekonomických zákonitostí

• pozitivní ekonomie

* přijímá ekonomickou realitu jako takovou

* cílem je realitu popisovat a odhalovat v ní zákonitosti

(např. poptávka po zájezdech k moři v létě roste)

* ekonomický systém dokáže fungovat sám, avšak drobné

zásahy nevylučují

• normativní ekonomie

* zkoumání reality (pouze určité východisko)

* vytváří modely ekonomiky a zahrnuje i etické a

hodnotové soudy (např. státní rozpočet má být

vyrovnaný)

Rozlišuje se

• matematická větev (formálně – logický charakter)

* možnost matematického důkazu

* co nelze dokázat matematicky, nelze dokázat vůbec

• společenská větev

* odmítá matematiku v ekonomické teorii

* ekonomie je věda o chování lidí ve výrobě, při poskytování služeb atd. (nelze nasměrovat do vzorců)

Léčky v ekonomickém uvažování

• Nedodržování principu „za jinak stejných podmínek“ (ceteris paribus)… měníme uvažovaný faktor, zatímco všechny ostatní faktory jsou zafixovány.

• Omyl „poté, tedy proto“… skutečnost, že událost A je pozorována před událostí B, nedokazuje, že A je příčinou B. Učiníme-li závěr, že z „Potom“ vyplývá „V Důsledku toho“, dopouštíme se omylu…

• Celek není vždy sumou částí… domnívání se, že to, co platí pro část, musí platit i pro celek.

• Subjektivnost… záleží na prostředí, ve kterém žijeme; všichni máme určité apriorní představy, proto „Věda patří mladým“, kteří ještě nemají tolik předsudků…

Historický vývoj mikroekonomie

• Slovo ekonomika pochází z řečtiny, přesněji jde o „přepis“ názvu díla Oikonomikos řeckého učence Xenofóna (430 – 355 př.n.l.). Toto dílo obsahuje rady jak vést domácí hospodářství.

• První mikroekonomické úvahy lze vysledovat v italském bankovnictví koncem 15. století (L. Pacioli, 1445 - 1510).

• B. Saye (1767 - 1832) rozpracoval teorii výrobních faktorů.

• J. B. Clark (1847 - 1938) došel k závěru, že výrobce musí vlastně stejně jako spotřebitel dosáhnout co nejvyššího užitku z využití výrobních faktorů, které nakoupil za své omezené náklady k výrobním účelům (základy mezní produktivity výrobních faktorů)