MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti

Rozdíl mezi průměrnými a mezními hodnotami

• Motivační příklad: Měla by NASA rozšířit svůj vesmírný program na pět startů raketoplánů ze čtyř v roce 2001?

Přínosy vesmírného programu jsou odhadovány na 24 mld. USD ročně (tj. průměrně na 6 mld. USD na jeden start). Náklady celého programu přitom činí 20 mld. USD ročně (tj. průměrně na 5 mld. USD na jeden start). Měla by NASA rozšířit svůj vesmírný program na pět startů?

(Pozn. tyto čísla jsou přibližná, po tragedii Columbie se situace změnila)

Rozdíl mezi průměrnými a mezními hodnotami

• Abychom rozhodli, zda má rozšíření programu smysl , musíme porovnat náklady a prospěch spojené s pátým startem raketoplánu.

• Průměrné náklady (5 mld. USD) a průměrný prospěch (6 mld. USD) nám jsou k ničemu.

• Zvýšení počtu startů ze 4 na 5 ročně vede ke zvýšení nákladů programu o 10 mld. USD. Mezní náklady 5-tého startu jsou tudíž 10 mld. USD. Pokud jsou výnosy z jednoho startu konstatních 6 mld. USD, rozšiřování programu nemá smysl. Dokonce ani čtvrtý start se nedá ospravedlnit, protože stojí 8 mld. USD (přičemž výnosy jsou jen 6 mld. USD).

Počet startů

za rok

Celkové roční náklady

(mld. USD za rok)

Mezní náklady a mezní výnosy

• Podle principu porovnání nákladů a prospěchu by rozsah činnosti měl být zvětšen tehdy a jen tehdy, jsou-li mezní výnosy z toho vyplývající vyšší než mezní náklady s tím spojené.

• Mezní náklady udávají přírůstek celkových nákladů vyvolaný zvýšením produkce o jednotku.

• Mezní výnosy udávají přírůstek celkových výnosů vyvolaný zvýšením produkce o jednotku.

Východiska z úskalí rozhodovacích procesů

• Všechny náklady neovlivňují rozhodování.

• Některé náklady:

* náklady příležitosti

* mezní náklady

ovlivňují rozhodování

• Jiné náklady:

* utopené náklady

* průměrné náklady

rozhodování neovlivňují

Chování spotřebitele a formování poptávky

Teoretická východiska

• Existují dva teoretické přístupy k řešení problematiky chování spotřebitele a formování poptávky založené na:

* teorii užitku

* teorii indiference

• V obou případech se předpokládá, že při nákupních rozhodováních je spotřebitel ovlivňován motivací uspokojovat své potřeby a limitován množstvím peněžních prostředků, které má.

Teorie užitku

• Užitek je subjektivní pocit spotřebitele, plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.

• Užitečnost se v ekonomii vyjadřuje v peněžních jednotkách.

• Předpokládáme, že racionálně rozhodující spotřebitel při koupi poměřuje dvě základní veličiny: míru uspokojení svých potřeb vyjádřenou užitečností a cenu statku.

Přímá měřitelnost užitku

• Jedním ze základních problém, které spotřebitel řeší, je kolik určitého statku má kupovat?

• Řešení tohoto problému je podobné tomu, jak pan Petr rozděloval svůj volný čas mezi modelářství a zahradničení.