MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Rozdíl mezi průměrnými a mezními hodnotami
Motivační příklad: Měla by NASA rozšířit svůj vesmírný program na pět startů raketoplánů ze čtyř v roce 2001?
Přínosy vesmírného programu jsou odhadovány na 24 mld. USD ročně (tj. průměrně na 6 mld. USD na jeden start). Náklady celého programu přitom činí 20 mld. USD ročně (tj. průměrně na 5 mld. USD na jeden start). Měla by NASA rozšířit svůj vesmírný program na pět startů?
(Pozn. tyto čísla jsou přibližná, po tragedii Columbie se situace změnila)
Rozdíl mezi průměrnými a mezními hodnotami
Abychom rozhodli, zda má rozšíření programu smysl , musíme porovnat náklady a prospěch spojené s pátým startem raketoplánu.
Průměrné náklady (5 mld. USD) a průměrný prospěch (6 mld. USD) nám jsou k ničemu.
Zvýšení počtu startů ze 4 na 5 ročně vede ke zvýšení nákladů programu o 10 mld. USD. Mezní náklady 5-tého startu jsou tudíž 10 mld. USD. Pokud jsou výnosy z jednoho startu konstatních 6 mld. USD, rozšiřování programu nemá smysl. Dokonce ani čtvrtý start se nedá ospravedlnit, protože stojí 8 mld. USD (přičemž výnosy jsou jen 6 mld. USD).
Počet startů
za rok
Celkové roční náklady
(mld. USD za rok)
1 6 2 8 3 12 4 20 5 30Mezní náklady a mezní výnosy
Podle principu porovnání nákladů a prospěchu by rozsah činnosti měl být zvětšen tehdy a jen tehdy, jsou-li mezní výnosy z toho vyplývající vyšší než mezní náklady s tím spojené.
Mezní náklady udávají přírůstek celkových nákladů vyvolaný zvýšením produkce o jednotku.
Mezní výnosy udávají přírůstek celkových výnosů vyvolaný zvýšením produkce o jednotku.
Východiska z úskalí rozhodovacích procesů
Všechny náklady neovlivňují rozhodování.
Některé náklady:
* náklady příležitosti
* mezní náklady
ovlivňují rozhodování
Jiné náklady:
* utopené náklady
* průměrné náklady
rozhodování neovlivňují
Chování spotřebitele a formování poptávky
Teoretická východiska
Existují dva teoretické přístupy k řešení problematiky chování spotřebitele a formování poptávky založené na:
* teorii užitku
* teorii indiference
V obou případech se předpokládá, že při nákupních rozhodováních je spotřebitel ovlivňován motivací uspokojovat své potřeby a limitován množstvím peněžních prostředků, které má.
Teorie užitku
Užitek je subjektivní pocit spotřebitele, plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků.
Užitečnost se v ekonomii vyjadřuje v peněžních jednotkách.
Předpokládáme, že racionálně rozhodující spotřebitel při koupi poměřuje dvě základní veličiny: míru uspokojení svých potřeb vyjádřenou užitečností a cenu statku.
Přímá měřitelnost užitku
Jedním ze základních problém, které spotřebitel řeší, je kolik určitého statku má kupovat?
Řešení tohoto problému je podobné tomu, jak pan Petr rozděloval svůj volný čas mezi modelářství a zahradničení.