MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti

• Příklad

Pan Petr má hlad a proto si kupuje jeden párek v rohlíku, avšak protože má ještě stále pocit hladu, kupuje si druhý párek v rohlíku a další… Otázkou je kolik si těchto párků v rohlíku koupí?

Příklad přímé měřitelnosti užitku

• Předpokládejme, že pan Petr je schopen ocenit užitek z párků v rohlíku v penězích (prakticky to znamená, že je schopen říci, kolik by maximálně za takový párek v rohlíku zaplatil).

• Když se pan Petr rozhoduje o koupi dalšího párku v rohlíku, vždy porovnává uspokojení (užitek) z tohoto dodatečného párku v rohlíku s cenou, kterou by za něj musel zaplatit.

• Dále předpokládejme, že cena párku v rohlíku je 10 Kč a tudíž pan Petr nebude ochoten dávat více za párek v rohlíku, než kolik mu párek v rohlíku přináší dodatečného uspokojení (užitku), tj. jaký je jeho mezní užitek.

• Panu Petrovi jeden párek v rohlíku nestačil, snědl první párek v rohlíku, potom druhý, třetí…Je zřejmé, že první párek v rohlíku snědl s největší chutí (měl z něj největší uspokojení) a další již s menší chutí a další ještě s menší... V této souvislosti hovoříme o tzv. mezním užitku pana Petra ze snědených párků v rohlíku.

• Přírůstek uspokojení z další dodatečné jednotky statku nazýváme mezním užitkem. Jinak řečeno, mezní užitek je určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit při nákupu další jednotky statku.

• Mezní užitek, který pan Petr nabýval konzumací párků v rohlíku by mohl mít grafickou podobu zobrazenu na následujícím obrázku.

Příklad mezního užitku a zákon klesajícího mezního užitku

Mezní užitek z každého dalšího párku v rohlíku s rostoucím počtem klesá.(čím více párků v rohlíku sníme,tím mezní užitek klesa)

Mezní užitek s rostoucí spotřebou klesá, tento jev nazýváme zákon klesajícího mezního užitku.

Příklad přímé měřitelnosti užitku (definice celkového užitku)

• Jak pan Petr postupně jí párky v rohlíku, tak se mu současně zvyšuje celkové uspokojení plynoucí ze snědených párků v rohlíku a můžeme říci, že se mu i zvyšuje celkový užitek ze snědených párků v rohlíku.

• Celkový užitek vyjadřuje celkové uspokojení, které spotřebiteli přináší spotřeba statků. Je zároveň vyjádřen množstvím peněz, které je spotřebitel ochoten za statky celkově zaplatit.

• Celkový užitek, který pan Petr získával konzumací párků v rohlíku by mohl mít grafickou podobu zobrazenu na následujícím obrázku.

Příklad celkového užitku

Čím více sním párků,tím vzroste i celkový užitek v Kč

Postup výpočtu celkového užitku a mezního užitku

Mezní užitek

(Marginal Utility – MU)

Celkový užitek

(Total Utility – TU)

Rovnováha spotřebitele při nákupu jednoho statku

• Kolik párků v rohlíku si pan Petr koupí?

• Předpokládáme, že racionálně rozhodující se spotřebitel při koupi poměřuje dvě veličiny: