MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti

Přímka spotřebních možností - příklad

• Pan Petr může utratit dohromady na dovolenou a cigarety 10 000 Kč a že cena dne dovolené v Itálii je 1000 Kč a cena krabičky cigaret je 40 Kč.

• Pan Petr může mít 250 krabiček cigaret a žádnou dovolenou (40 x 250 = 10 000). Nebo může mít jeden den dovolené a 225 krabiček (40 x 225 + 1000 = 10 000). Nebo může mít 2 dny dovolené a 200 krabiček. Takto může postupně obětovávat cigarety za dovolenou až po druhou krajnost - deset dnů dovolené a žádné cigarety.

• Možnosti pana Petra jsou znázorněny tučnými body (jde „o přímku spotřebních možností“). Může si dovolit také kterýkoli z bodů ležících pod nimi, ale to by neutratil celou částku 10 000 Kč. Nemůže si však koupit žádný z bodů ležících nad nimi, protože na ty mu již 10 000 Kč nestačí.

Tučné body (kroužky) – kombinace statků, které může pan Petr nakupovat při daném důchodu (10 tis. Kč) a cenách těchto statků (1000 Kč/den dovolené a 40 Kč/krabičku cigaret). Jejich spojením dostaneme přímku spotřebních možností pana Petra.

Optimum (rovnováha) spotřebitele

• Přímka spotřebních možností vyznačuje všechny kombinace statků, které jsou maximálně dostupné spotřebiteli, bez ohledu na jejich užitek.

• Indiferenční mapa zobrazuje všechny kombinace, podle jejich užitku, bez ohledu na rozpočtové omezení.

• Optimum (rovnováhu) spotřebitele nalezneme ve spojení indiferenční mapy a přímky spotřebních možností.

Optimum (rovnováha) spotřebitele - příklad

Volba optimální kombinace pana Petra – protnutí přímky spotřebních možností (tučné kroužky) s nejvýše položenou indiferenčí křivkou (bod b3).

Optimum (rovnováha) spotřebitele

• Sklon přímky spotřebních možností je dán převráceným poměrem cen, platí:

ΔY PX

------ = -------

ΔX PY

• Protože se v bodě optima přímka spotřebních možností dotýká indiferentní křivky, musí se rovnat jejich sklony. Platí tedy:

ΔY MUX PX MUX MUY

------ = -------- = ------ a odtud plyne ------- = -------

ΔX MUY PY PX PY

• Podmínka rovnosti poměru mezního užitku k ceně je tedy splněna i v bodě optima odvozené z indiferenční analýzy.

Odvození křivky poptávky (ordinalistickým způsobem z indiferenčních křivek)

• Zjišťujeme jaký vliv budou mít změny ceny jednoho statku na optimum spotřebitele a tím pádem na množství, které bude poptávat.

• Měníme cenu pouze jednoho statku.

• Neměníme disponibilní důchod spotřebitele.

Pokud se cena dovolené zvýší na 1400 Kč na den (z původních 1000 Kč),

bude spotřebitel kupovat jen 4 dny dovolené (spotřebitelův důchod zůstal

nezměněn: 10 000 Kč), tj. poptávaný počet dnů dovolené poklesne (z bodu

B do bodu A).

Konstrukce poptávkové funkce

• Poptávka je odvozena ze spotřebitelových preferencí, zobrazených indiferenčními křivkami, a z jeho omezení, zobrazených přímkou spotřebních možností.