MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti

* míru uspokojení svých potřeb vyjádřenou užitkem (přesněji řečeno mezním užitkem)

* cenu statku

• Racionální spotřebitel není ochoten zaplatit za statek vyšší cenu, než jaká odpovídá jeho meznímu užitku. Zvyšuje nákup statku pouze do takového množství, kdy je ještě mezní užitek statku vyšší nebo alespoň roven ceně statku (tj. 7 párek v rohlíku si pan Petr již nekoupí).

Diagram mezního užitku

• Spotřebitel přestává nakupovat tehdy, když cena statku (P) převýší mezní užitek (MU).

• Při změně ceny bude spotřebitel nakupovat při své rovnováze vždy tolik statku, aby se MU = P.

Spotřebitelův přebytek

• Spotřebitelův přebytek je rozdíl mezi částkou, kterou by spotřebitel byl ochoten maximálně zaplatit, a částkou, kterou skutečně zaplatil (pozn. šedá plocha na předchozím obrázku).

Poptávka

• Poptávka ukazuje závislost poptávaného množství statku na jeho ceně. Vypovídá kolik statku bude poptáváno při té které ceně. Poptávku můžeme rozlišit:

* celková poptávka (agregátní) představuje souhrn všech zamýšlených koupí na trhu

* individuální poptávka vyjadřuje poptávku jediného spotřebitele

* tržní poptávka představuje souhrn individuálních poptávek na určitém vymezeném trhu.

Individuální poptávka

• Při různých cenách chce pan Petr kupovat různý počet párků v rohlíku, spojením těchto bodů dostáváme křivku jeho poptávky (individuální poptávku, označováno d).

• Poptávka ukazuje jak se mění kupované množství statku v závislosti na jeho měnící se ceně, ovšem při nezměněném důchodu a při nezměněných cenách ostatních statků.

• Křivka poptávky v zásadě kopíruje křivku mezního užitku.(čím se zvýší cena párků,tím méně si jich dáme – viz křivka)

Zákon klesající poptávky – důchodový a substituční efekt

• Důchodový efekt* spotřebitel při vyšší ceně kupuje méně statku, protože mu původní částka nestačí na nákup původního množství (které kupoval před zvýšením cen)

• Substituční efekt* spotřebitel při zvýšení ceny statku nakupuje méně tohoto statku, protože jej substituuje (nahrazuje) jinými statky

• Působení obou výše uvedených efektů způsobuje, že poptávka je klesající funkcí.

Spotřebitelská a technická substituce

• Podstatou spotřebitelské substituce je náhrada jednoho uspokojení jiným uspokojením – v tomto smyslu má každý statek substitut

• Technická substituce – každý statek nemusí mít substitut (v technickém smyslu, např. čím nahradíme ropu?)

Kardinalistický a ordinalistický přístup k formování poptávky a chování spotřebitele

• V předchozím výkladu jsme předpokládali, že spotřebitel dokáže vyjádřit užitek v peněžních jednotkách, resp. dokáže říci, o kolik či kolikráte je pro něj jeden statek užitečnější než jiný. Tomu se říká kardinalistický přístup.

• Když užitek není přímo měřitelný, využíváme k odvození poptávkové křivky indiferenční analýzu. Při které vycházíme z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků. Spotřebitel je tedy schopen sdělit, která kombinace statků má pro něj větší užitek, ale ne o kolik je tento užitek vyšší, sestavuje svoji preferenční stupnici. Tomu se říká ordinalistický přístup.