MIK1_vsechny_prednasky_ve_wordu_k_vytisknuti

Poptávková funkce

• Můžeme říci, že v ordinalistickém pojetí je poptávková funkce odvozena z indiferenčních křivek a v kardinalistickém pojetí je funkce poptávky chápána jednoduše jako funkce mezního užitku.

• Ordinalistické a kardinalistické pojetí nejsou ve vzájemném rozporu a obojí vede ke konstrukci stejné poptávkové funkce.

Jak lze identifikovat poptávku v praxi?

• Statistická data

• Interview

• Průzkumová prodejna

• Počítačová simulace

Závisí poptávka na ceně nebo cena na poptávce?

• Konstatování neznámého zemědělce: „Když bude velká úroda brambor, poklesne jejich cena. Ale když klesne jejich cena, vzroste poptávané množství. A díky vyšší poptávce opět vzroste jejich cena“. Neznámí zemědělec si neuvědomil rozdíl mezi poptávkou a poptávaným množstvím.

• Poptávané množství je číslo!

• Mluvíme-li o poptávce, máme na mysli celou funkci spojující určitá množství s určitými cenami. Poptávka je funkce!

• Změna poptávaného množství se projeví posunem po poptávkové křivce, kdežto změna poptávky znamená posun celé křivky.

Co ovlivňuje změnu poptávky

• Změna poptávky, tj. posun poptávkové křivky, může být vyvolán:

* změnou preferencí spotřebitele (necenový faktor)

* změnou důchodu spotřebitele

* změnou ceny komplementu

* změnou ceny substitutu

Substituty − jsou statky navzájem zaměnitelné. Růst ceny jednoho statku vyvolá poptávku po druhém statku.

Komplementární statky − vzájemně doplňující se statky. Růst ceny jednoho statku vyvolá pokles poptávky u druhého statku.

Příklad změny poptávky (změna preferencí)

• Při nezměněné ceně bude pan Petr kupovat méně párků v rohlíku, neboť se dozvěděl, že nejsou příliš zdravé…

• Poptávka po různých statcích se v čase mění, protože se mění jiné faktory než vlastní cena daného zboží. Konečným výsledkem změn jiných faktorů, než je vlastní cena, je posun poptávkové křivky doleva nebo doprava, podle toho, jestli tato změna vyvolá pokles nebo vzestup poptávky.

Necenové faktory ovlivňující primárně poptávku

Poptávka v krátkém a dlouhém období

• Zvýšení ceny motivuje spotřebitele ke snížení poptávaného množství, ale v krátkém období je sníží méně a teprve v dlouhém období je sníží více.

• Příklad

Zastihne-li Vás prudké zvýšení ceny benzínu na dovolené, neprodáte z toho důvodu okamžitě automobil a nepojedete z dovolené domů vlakem. V krátkém časovém období zvýšení ceny benzínu Vaši poptávku příliš neovlivní, z dlouhodobého hlediska však bude situace jiná. Pro dopravu na příští dovolenou zvolíte vhodný substitut (např. vlak) a možná auto prodáte. Tím se Vaše dlouhodobá poptávka po benzinu stává méně strmou než v krátkém období.

• Zvýší se cena benzínu z 20 Kč za litr na 25 Kč, místo původně plánovaného množství 60 litrů natankujete jen 50 a pro příště to bude pravděpodobně ještě méně.