Podnikové početnictví - studijní materiál

• majetek dlouhodobý a

• majetek krátkodobý.

Stejně tak můžeme v pasívech uvést:

• kapitál vlastní,

• dlouhodobé dluhy (jako relativné stálé zdroje financování),

• krátkodobé dluhy.

Celek zobrazující soustavy účetnictví je vybudován pro potřeby podniku setrvávajícího ve svých dosavadních aktivitách. Toto trvání vyjadřuje - obdobně jako zákon zachování hmoty a energie - neustále obnovovaná rovnováha majetkových prvků, aktiv, a kapitálových prvků, pasív (zdrojů financování majetku). Tato rovnováha nachází svůj formální výraz v základní zjednodušené podobě tzv. bilanční rovnice:

Bilanční podoba nepůsobivých a působivých operací je vlastně sumární, komprimovanou informací o důsledcích dějů v ekonomice podniku. Každá jednotlivá transakce musí být nejprve standardním způsobem zobrazena systémově, protože omezit se jenom na zobrazení v bilanci by znamenalo do jisté míry se předem zříci značné bohatosti informačního potenciálu, který je v účetnictví dán použitím účtů jako specifických nástrojů pro třídění záznamů o stavu a pohybech aktiv, dluhů a vlastního kapitálu. Každý účet představuje proměnlivou veličinu, která je složkou aktiv, pasív, tokem nákladů nebo tokem výnosů.

Podvojný zápis na účty vyjadřuje pohyb, tok .

Vysvětlení důvodů, proč se přesun hodnoty zobrazuje právě mezi určitými dvěma konkrétními účty, je závislé na obsahovém a formálním pojetí účtového systému, vycházejícím z některé účtové teorie.

Dvoustranný účet má (schématicky) tři samostatná pole: záhlaví (pro pojmenování), levou stranu (Má dáti, na vrub, debet) a pravou stranu (Dal, ve prospěch, kredit). Kategorie účtu určuje, která ze dvou stran slouží pro zachycování přírůstků (a případně počátečního stavu); opačná strana slouží k zachycování úbytků.

VNITROPODNIKOVÉ (NÁKLADOVÉ) ÚČETNICTVÍ

Vnitropodnikový účetní okruh představuje celek, který slouží bezprostředně potřebám řídících pracovníků podniku. Je pro jejich požadavky přizpůsoben, je rovněž přizpůsoben vnitřním pravidlům organizace podniku a způsobu jeho řízení. Vnitropodnikové účetnictví není - na rozdíl od účetnictví finančního - minimálně legislativně vymezováno a/nebo definováno. Z toho plynou rozsáhlé možnosti podniku vytvořit si vlastní podobu tohoto účetního okruhu. Standardní podoby pochopitelně lze použít, určují zároveň míru provázanosti vnitropodnikového účetnictví s účetnictvím finančním spolu s rozsahem a obsahem informačního propojení obou okruhů. Jestliže v současné praxi došlo k oddělení finančního a vnitropodnikového účetnictví (tzv. dvouokruhové uspořádání), nebylo tomu tak vždy. Všechny informační úkoly, kterými je charakteristické vnitropodnikové účetnictví, může docela dobře plnit i finanční účetnictví, je-li tomu přizpůsobeno; hovoříme pak o jednookruhovém uspořádání.