Podnikové početnictví - studijní materiál

Forma sestavení rozpočtu závisí na konkrétních podmínkách a na organizačním začlenění útvaru, pro který se rozpočet sestavuje, a zároveň na požadavcích celého rozpo-četního systému. Rozpočet dle této závislosti může být sestavován (a používán) jako pevný nebo přepočitatelně pevný a nebo konečně jako variantní.

Jako metody sestavování rozpočtů lez uvést tyto standardní postupy:

• stanovení rozpočtu na základě skutečnosti v minulém období,

• stanovení rozpočtu při uplatnění matematických a statistických metod (zejm.lineární regrese),

• stanovení rozpočtu pomocí normativů nákladů,

• stanovení rozpočtu na základě empiricky zjišťovaných koeficientů změny výše nákladů při určité změně objemu výkonů, tzv. variátorů,

• stanovení výše nákladů v rozpočtu jako limitu,

• stanovení výše nákladů v rozpočtu při tzv. nulovém základu (Zero Based Budget), a konečně kombinace dříve uvedených postupů.

Formou sestavení rozpočtu je do značné míry určeno i jeho použití v kontrole nákladů. Pevný rozpočet plní funkci nepřekročitelného limitu příslušných nákladů a hodnocení efektivnosti příslušných procesů je závislé na míře úspory proti tomuto limitu. Přepočitatelně pevný rozpočet může v kontrole nákladů dovolit zohlednění různé míry využití kapacit, přičemž ovšem lineárně přepočítává také fixní složku nákladů. V tomto směru je nepružnějším nástrojem kontroly průběhu režijních nákladů (především však ve výrobních útvarech) variantní rozpočet, který plně respektuje a variabilní složku režijních nákladů a dovoluje podle potřeby vyčíslovat různorodé odchylky skutečného průběhu nákladů od předpokladu.

PODNIKOVÁ STATISTIKA A ROZBOR

Podniková statistika a rozbor využívají hospodářských čísel z finančního účetnictví, výkazů, vnitropodnikového účetnictví a kalkulace k tomu, aby specifickými postupy tato čísla transformovaly podle potřeb uživatelů do podkladů pro rozhodování a řízení. Nejčastějším postupem podnikové statistiky je vytváření a následně v rozboru analýza ukazatelů, indexů charakterizujících dynamiku určité složky podnikové aktivity v čase anebo charakterizujících míru shody (rozdílu) vývoje skutečnosti a předpokladů (rozpočtu, plánu). Specifickou složkou rozboru je finanční analýza vycházející především z účetních výkazů, rozvahy a výsledovky. Finanční analýza vytváří informační zajištění jak pro hodnocení minulého vývoje podnikového hospodaření, tak také pro rozhodování o zásadních krocích pro budoucí období. Ukazatele finanční analýzy mohou být konstruovány jak ze stavových veličin účetního výkazu rozvaha (např. poměr dluhů a vlastního kapitálu), tak také z intervalových veličin výsledovky (např. poměr materiálových nákladů k celkovým nákladům nebo podíl odpisů na tržbách aj.). Ukazatele jsou však vytvářeny i mezi výkazově a celá řada z nich vzniká při použití dalších údajových základen, např. specifických zjišťování, operativní evidence nebo neúčetních výkazů.