prednasky-se-kunesova-úprava

- fáze: 70. a 80. Léta

- strukturální krize – ek. krize, která nemá cyklický charakter, významná porucha v určitém sektoru ekonomiky, podle toho jakého odvětví se týká, podle toho se udává název

1. Potravinová – vypukla v roce 1972 – 1974, byla vyvolaná 2 faktory

staletá neúroda v Asii a Africe – vedla k nedostatku potravin a základních zemědělských surovin, hladomoru, postihla zejména rozvojové země

omezování osevních ploch z důvodu nadbytku potravin (pšenice a dalších obilovin)

vedlo to k růstu cen potravin - růst míry inflace – rozvojové země potřebovaly pokrýt potřeby svého obyvatelstva – půjčovali si os rozvinutých zemí – jsou zadlužené až dodnes

1. Ropná

v říjnu 1973 z politických důvodů, spor mezi Izraelem a Arabskými státy kolem Perského zálivu

AS se rozhodly, že sníží těžební kvóty do rozvinutých zemí, které podporují Izrael (USA, západní Evropa)

rychlý růst cen ropy, menší nabídka ropy, růst cen produktů, rychlý nárůst inflace

nízký ekonomický růst

výsledkem byla krize hospodářské politiky:

Stagflace – stagnace ekonomiky z důvodu nedostatku surovin, zvyšování cen surovin

Slumpflace –pokles ekonomiky + inflace – s těmito jevy si ekonomiky nedokázala poradit

měla jeden pozitivní důsledek – vlády zemí se musely zamyslet na struktuře ekonomiky – došlo ke strukturálním změnám

Japonsko – začali podporovat obory, které byly surovinově nenáročné, ale náročné odborně

1. Surovinová

Kolem roku 1972

Rychlý nárůst cen surovin, protože vznikl dojem, že suroviny docházejí

Později se uvádělo, že to byl dočasný nedostatek surovin vyvolaný vysokou poptávkou

1. Energetická

Z nedostatku surovin) železná ruda, ropa)

Zdražování energii

1. Měnová

- v 1 půlce 70 let se rozpadl dosavadní měnový systém a bylo třeba vytvořit nový systém

- nové jevy: stagflace, slumpflace

- nový typ hospodářské politiky- neokonzervatismus- monetární politika

- sílící globální problémy

- znečišťování oceánů, kácení pralesů

- je nutná mezinárodní spolupráce při jejich řešení

- dlužnická krize rozvojových zemí

- získávaly úvěry za výhodných podmínek

- ropné státy měly značné dolarové příjmy, ty ukládaly u významných fin. institucí, tak mohly poskytovat peníze rozvojovým zemím – tímto způsobem bylo umožněno neustálé zadlužování rozvojových zemí – později se zvyšovali úrokové sazby, poté rozvojové země nebyly schopné splácet

- CPE v tomto období se postupně začala měnit, postupně vyčerpávaly extenzivní zdroje růstu – nebylo odkud brát nové pracovní síly, zdražovaly se suroviny, systém CPE není schopen zajistit potřeby obyvatel, chybí základní věci, které lidé potřebují pro svůj život, byl problém, to naplánovat a zajistit tak, aby tyto potřeby byly uspokojené, produkty jsou jen těžko konkurence schopné na západních trzích, co se neprodalo na západ od nás, to se prodalo v SSSR, byla obrovská a ekonomické nespokojenost, nebyl žádný tlak na kvalitu zboží, protesty v Maďarsku a v Německu