Panregiony výpisky Subsaharská Afrika

Transnacionální regiony – vytváření větších politických celků

• region na půdorysu Francouzské západní Afriky → spor mezi Senegalem a Pobřežím slonoviny o umístění centra regionu

• vytvoření širších regionů zatíženo jazykovou bariérou

  • Nigérie je regionální mocností – je anglofonní a při tom obklopena francouzskými koloniemi

  • 1975 založení Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), z čehož se pak vyvinul systém kolektivní obrany ECOMOG, kde je dominantním hráčem Nigérie

• dalším regionem je Jižní Afrika s centrem v JARu

  • Jihoafrické rozvojové společenství SADC vzniklé roku 1992 po vzoru Evropského integračního procesu

Britská střední Afrika → Zimbabwe, Zambie, Malawi → celý region je součástí většího regionu jižní Afriky

• tyto státy jsou propojení jak jazykem, tak společným historicko-politickým vývojem a existencí společného státního útvaru ve 20. století

• formování souvisí s Cecilem Rhodesem a jeho Britskou jihoafrickou společností → jeho vize bylo propojení Kapského města až s Káhirou

• v roce 1953 byla z těchto tří území vytvořena Středoafrická federace (Zimbabwe, Zambie, Malawi – Severní a Jižní Rhodesie a Njasko)

  • po 10 letech se rozpadlo v prosinci 1963 → Severní Rhodesie a Njasko se opět staly protektoráty Británie a Jižní Rhodesie se stala samosprávnou kolonií

v Jižní Rhodesii vznikla nová bělošská vláda (podle ústavy z roku 1961 měli černoši v parlamentu minimální zastoupení) → bělošská reprezentace se snažila vyjednat nezávislost, v případě neúspěchu se ji chystala vyhlásit jednostranně

do čela se dostal Ian Smith, vyhlásil v roce 1964 referendum o nezávislosti země, kterého se pro zákaz účastnilo jen pár tisíc, z nichž se 90 % vyslovilo pro nezávislost → ta byla jednostranně vyhlášena v roce 1965 → krátce na to propukla občanská válka, protože nová vláda upírala práva černochům

v roce 1980 se do čela země dostal představitel domácí opozice Robert Mugabe, v témže roce Británie uznala nezávislost pod názvem Zimbabwe → jeho vláda se postupně stala diktátorskou, vyvlastnil pozemky bělošských velkostatkářů, což způsobilo hospodářskou krizi a hyperinflaci

kolonizace a dekolonizace daly podobu dnešním africkým státům a Organizace africké jednoty se rozhodly roku 1963 tento stav akceptovat

• mezi francouzskými državami bylo nejrozvinutější Pobřeží slonoviny;

• mezi britskými državami bylo nejrozvinutější Zlaté pobřeží (Ghana)

ekonomická dominance hráčů dnes v HDP:

největší problém nestability afrických států je to, že vládci brzy po získání nezávislosti vzdali snahu o budování silných a stabilních zemí a soustředili se na svůj vlastní zisk, posílení moci a potlačení opozice, často také docházelo ke štěpení podle náboženského nebo etnického klíče

ideální typ slabého postkoloniálního státu vychází ze Subsaharské Afriky:

• slabá ekonomika

• závislost na vývozu jedné komodity

• výkyvy ceny jsou pro tuto ekonomiku velmi problematické

• nestabilní vláda, která nevládně podle právního systému, ale na donucení a nátlaku

• vláda nedokáže vytvořit monopol na legitimní užití násilí

• chybějící pocit národní jednoty → vnitřní suverenity zcela ochromena, vzniká velké množství vnitrostátních konfliktů (často na etnickém základě), např. Rwandská genocida, střet Hutuů a Tutsiů → zasahovala a stále zasahuje na africkém kontinentu OSN se svými mírovými a peacekeepingovými misemi či jednotky Africké unie