Základy politologie 3

Uvedení do problematiky voleb a volebních systémů

• volby = jeden ze základních předpokladů demokracie

• pro posouzení toho, zda je nějaký režim (ne)demokratický nestačí pouze to, zda se zde konají volby (x elektoralismus)

Cíle voleb: 1) vznik politické reprezentace

Cíle voleb: 2) docílení politické stability

Cíle voleb:3) dosažení shody mezi výkonem moci a její podobou na jedné straně a preferencemi voličů na straně druhé

Cíle voleb: 4) pozitivní (a negativní) selekce elit

volba = akt výběru personálního obsazení instituce (státní) moci uskutečněný hlasováním

Funkce voleb: 1) legitimizace voleb

Funkce voleb: 2) funkce politické odpovědnosti

Funkce voleb: 3) zajištění reprezentace (politických) menšin

Funkce voleb: 4) výběr osob, které získají právo zastupovat zájmy občanů

Funkce voleb: 5) výběr určitého programu

Klasifikace voleb z hlediska demokratičnosti

1) Svobodné (soutěživé) volby

Atributy: Všeobecné = všichni mají přístup k volbám bez výjimek

Rovné (formálně i materiálně): formální – všichni disponují stejným počtem hlasů

materiální – náš hlas má stejnou hodnotu jako všechny ostatní

Tajné – nikdo nemá právo vědět, jak volíme a koho volíme

Globální – neexistuje, že by na nějakém místě volba neproběhla

Soutěživé – kandiduje více stran, respektive jde o volby, kterých se účastní více stran

Pravidelné – neprobíhají v náhodném termínu, ale v pravidelném intervalu

Definitivní – ve chvíli vyhlášení výsledků voleb jsou výsledky platné, všichni je musí respektovat (právo na vyhlášení má pouze statistický úřad)

Přímé – můžou být, ale nemusí = mezi mnou a mým hlasem není prostředník

Nepřímé volby jsou jedno nebo více stupňové (volič-volitel-kandidát X volič-zástupce-volitel-kandidát)

2) Nesvobodné (nesoutěživé) volby

Účel: fasáda demokracie

pseudolegitimizace

mobilizace obyvatelstva

testování nálad ve společnosti

frakční boj

Typy: a) pod kontrolou dominantní strany

b) všichni kandidáti jsou ze stejného politického tábora

c) striktní zákaz soutěživosti

3) Polosoutěživé volby

většinou přechodný typ při tranzici

polosoutěživost se týká: a) omezeného výběru účastníků

b) soutěží se pouze o část mandátů nebo o jednu z komor v případě bikameralismu

Další možné klasifikace voleb

Podle toho, kdo je volen

Parlamentní – obecně platí pravidlo, že DK volena přímo HK někdy nepřímo, někdy úplně nevolená (např. jmenovaná, virilní, korporativní). V praxi jsou obě komory voleny odlišným systémem. Mezi komorami jsou rozdíly ve volebním právu, délce mandátu, často princip obměňování HK

Prezidentské – 2 druhy přímé a nepřímé: nejčastěji za použití systému absolutní většiny, vyskytují se i ve variantě primárních voleb (otevřené X uzavřené)

Komunální – nejblíže občanovi, v ČR lze volit třemi způsoby (celou stranu, kandidáty napříč stranami, kombinace předchozích)