Základy politologie 3

Schématická charakteristika proporčních a většinových volebních systémů

Většinové volební systémy

• posilují model demokracie na výstupu

• mandáty získává ten, kdo vyhraje volby

• systém „winner takes all“

• většinou probíhají v jednomandátových obvodech

• nejčastěji pro volby do jednohlavých institucí

• starší než proporční

• typické pro anglosaské země

podkategorie: volební systém prosté většiny

volební systém absolutní většiny (existují ve dvoukolové variantě a ve variantě alternativního hlasování)

Proporční volební systémy

• posilují model demokracie na vstupu

• probíhají vždy ve vícemandátových obvodech (minimálně 2, reálně 3)

• principem je dosažení rovnováhy mezi získanými hlasy a obdrženými mandáty

• pro určení výsledku se používají matematické metody (metoda volebních dělitelů a volebních kvót)

podkategorie: proporční systém kandidátních listin

systém jednoho přenosného hlasu

Politické konsekvence volebních systémů

Přímé

přímo ovlivňující výsledek voleb

proporcionalita = poměr mezi procentem odevzdaných hlasů a procentem obdržených mandátů- 100 % proporcionalita je ideální.

Disproporcionalita může vést k: a) nadreprezentaci → víc mandátů než hlasů (v procentech)

b) podprezentaci → méně mandátů než hlasů (v procentech)

většinové volební systémy jsou díky jejich technologii více disproporční X proporční systémy jsou konstruovány většinou tak, aby byly nad reprezentační pro velké strany (viz ČR – zvolení vhodné kombinace velikosti obvodů, financování p. s. a matematických metod přepočtu, podrobněji v kurzu VOLB)

přirozený práh – nezaměňovat s volební klausulí. Nejnižší procento hlasů nutné ve volebním obvodě k tomu

Nepřímé

mající dopad na stranický systém

tzv. „Duvergerovy zákony“

1) proporční systém napomáhá systémům disciplinovaných, nezávislých a stabilních politických stran

2) dvoukolový většinový systém napomáhá systémům mnoha pružných, závislých a relativně stabilních politických stran

3) volební systém prosté většiny napomáhá systému dvou velkých nezávislých stran, mezi nimiž dochází k alternaci moci

„Duvergerovy zákony“ se staly cílem kritiky, později revidovány G. Sarotrim

Volební účast

procentuální vyjádření podílu občanů účastnících se voleb k počtu právoplatných voličů

z volební účasti nelze s obecnou a definitivní platností vyvozovat závěry o charakteru režimu/o společenských náladách

v Evropě od WWII kontinuálně klesá volební účast

v ČR průměrně okolo 60 % (výjimkou jsou senátní volby, zejména jejich doplňovací variantě)

konkrétně: HK 16 %, DK 60 %, Prezidentské 66 %, kraje 34 %, obce 47 %, městské části 42 %, EP 18 %

volební absence: a) dobrovolná

b) nucená (demokracie X nedemokracie)

Faktory ovlivňující volební chování

a) povinnost volit