UNIE 2. přednáška
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
1986 – vstup Španělska a Portugalska
1995 – vstup Švédska, Finska a Rakouska
2004 – vstup ČR, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Malty a Kypru
2007 – vstup Bulharska a Rumunska
2013 – vstup Chorvatska
Evropské společenství uhlí a oceli ESUO
základem Schumanův plán – autorem Jean Monnet
ekonomická integrace, v důsledku i bezpečnostní rozměr
společný trh pro uhlí a ocel (bez vnitřních bariér, společný postup navenek, společná pravidla a standardy)
18. duben 1951 podpis, platnost od 27. července 1952
orgány: Vysoký úřad (analogie Evropské komise), Rada ministrů, Shromáždění, Soudní dvůr
problémy – zásahy Rady ministrů do agendy
Evropské obranné společenství
nedůvěra mezi evropskými státy x tlak USA na aktivitu v zadržování komunismu
Plevenův plán, autorem Jean Monnet
po ESUO další sektor – integrace obrany, vojsk
princip kolektivní obrany
podpis 27. května 1952, neúspěch ratifikace 30. srpna 1954
orgány: vlastní Rada ministrů, Sbor komisařů, společné ozbrojené síly (100 tisíc mužů), Shromáždění a Soudní dvůr společné s ESUO
citlivý sektor, zřejmě příliš ambiciózní
Evropské politické společenství
navazovala na projekt EOS – snaha politicky zastřešit a propojit ESUO a EOS
cíle: ochrana lidských práv
koordinace zahraničních politik
možnost budování společného trhu
podpis 10. března 1953, neratifikováno
instituce (i pro EOS a ESUO): dvoukomorový parlament (sněmovna volena přímo, v senátu zástupci států), Rada ministrů, Evropská výkonná rada
projekt ukončen spolu s neratifikací EOS
Západoevropská unie
potřeba zapojit Německo do evropské obrany zůstala
britská idea – aktualizace Bruselského paktu
v říjnu 1954 podepsána smlouva, v prosinci 1954 ratifikováno
změna hrozby – snaha o podpoření jednoty a postupné integrace Evropy (hlavní hrozbou SSSR)
hlavním cílem je bojovat proti všem, kdo by chtěli západní Evropu rozdělit (hlavně SSSR)
členové: Spojené království, Francie, Benelux, Německo a Itálie
platnost 55 let – k 30. červnu 2011 oficiálně zanikla
Jednání o římských smlouvách
konference v Messině (červen 1955)
politici v čele s Monettem chtěli projekt posouvat dál
z jednání vzešlo doporučení vyzkoušet jednání v sektoru jaderné energetiky
dvě možnosti – pokračování po sektorech nebo
obecný postup k vyšším stupňům ekonomické integrace
jednání Spaakova výboru – doporučení zkusit obě cesty zároveň
27. března 1957 podpis smlouvy o založení EHS a smlouvy o založení EURATOM, ratifikace dokončena v prosinci 1957
od 1. ledna 1958 EHS a EURATOM přibyly k ESUO
Evropské společenství pro atomovou energii
sektor jaderné energetiky – doporučeno Jeanem Monnetem
cílem společný trh štěpného materiálu, podpora výzkumu
potenciál nenaplněn hlavně ve výzkumu
bez vojenského využití – problém utajování výsledků výzkumu
Shromáždění a Soudní dvůr společné s ESUO a EHS
vlastní Komise EURATOM (jen 5 členů), Rada ministrů a Vědecko-technický výbor