22. Choroby jater 2

1. 5. 2018

Jaterní selhání – Wikipedie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jatern%C3%AD_selh%C3%A1n%C3%AD

1/3

Jaterní selhání

Jaterní  selhání  je  stav,  při  kterém  játra  přestávají  plnit  své  funkce,  dochází  k  elevaci  jaterních  testů,  poruše
srážlivosti a poruchám mozkových funkcí - encefalopatie.  Dělení  jaterního  selhání  může  být  dle  vyvolávající  příčiny
nebo  podle  rychlosti  nástupu.  Neléčená  terminální  fáze  jaterního  selhání  je  smrtelná  do  cca  48hodin.  Jedinou
léčebnou metodou terminálního jaterního selhání je transplantace jater. Pro prodloužení doby možnosti transplantace
"transplantačního  okna  "  je  možný  bridging  náhradou  funkce  jater  (přístroje  Prometheus  (FPSA  -  Frakcionovaná
Plazmatická Separace a Adsorpce) a MARS (Molecular Adsorbents Recirculation System))

Jaterní selhání rozdělujeme podle rychlosti vzniku na akutní, subakutní a chronické. Extrémní rychlost nástupu má
fulminantní  jaterní  selhání  (FHF).  Rychlost  nástupu  příznaků  je  u  akutního  do  7-21  dní,  subakutního  21  dní  až  26
týdnů u chronického pak více než 26 týdnů. Fulminantní (hyperakutní) jaterní selhání nastupuje do 7 dní.

Při těžkém selhání jater dochází ke zhroucení homeostázy a metabolickému rozvratu, dochází k poruchám srážení krve
vlivem  poklesu  tvorby  jaterních  koagulačních  faktorů.  Zachována  v  játrech  zůstává  jen  tvorba  faktoru  VIII.  U
chronického a subakutního selhání může v důsledku přestavby jaterního parenchymu a portální hypertenze docházet k
rozvoji ascitu, může dojít k rozvoji hepatorenálního syndromu (selhání ledvin v důsledku selhání jater). U závažného
selhání jater dochází k významné kumulaci toxických metabolitů (fenolické substance, amoniak) a objevují se poruchy
funkce mozku. V posledních stadiích stav vyústí v jaterní kóma a smrt, ke které dochází nejčastěji v důsledku otoku
mozku, nebo sepse.