22. Choroby jater 2

Akutní  jaterní  selhání  je  způsobeno  nejčastěji  těžce  probíhajícím  zánětem  jater  virového  původu,  otravou
hepatotoxickými  látkami  (nejčastěji  houby  -  Amanita  phalloides),  závažnými  poruchami  oběhu,  které  vyústí  v
nedostatečné zásobení jater krví a kyslíkem, nebo uzávěry cév, přivádějícími živiny do jater. Zřídka jej může způsobit
akutní steatóza jater, tedy hromadění lipidů v jaterních buňkách nebo rozsáhlé nádorové postižení jater, při kterém je
zničena většina tkáně.

Chronické  jaterní  selhání  je  téměř  vždy  provázeno  cirhózou,  jejíž  příčiny  jsou  rozmanité  a  nejčastější  pak
nadměrná konzumace alkoholu a chronické virové hepatitidy.

Fulminantní (superakutní) jaterní selhání je nejčastěji způsobeno otravou toxickými houbami, paracetamolem,
Wilsonovou chorobou a fulminantní hepatitidou B.

Důsledky jaterního selhání

Portální hypertenze

Příznaky jaterního selhání

Terapie a prognóza

Literatura

Obsah

Důsledky jaterního selhání

1. 5. 2018

Jaterní selhání – Wikipedie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jatern%C3%AD_selh%C3%A1n%C3%AD

2/3

Důsledky  jaterního  selhání  pro  organismus  vyplývají  z  mnohých  funkcí,  které  játra  zastávají.  Játra  však  nejsou
jediným orgánem v těle, proto se na důsledcích jejich poruchy podílejí také další orgány, hlavně ledviny.

Játra  mají  metabolické  funkce  a  jsou  ústředním  bodem  metabolismu  sacharidů,  lipidů  i  aminokyselin.  Těžké
poškození jater proto může vést k hypoglykémii, při zástavě tvorby žluči se zvyšuje také hladina cholesterolu. Narušení
metabolismu  aminokyselin  zvyšuje  v  krvi  poměr  mezi  aromatickými  a  větvenými  aminokyselinami.  Při  narušení
detoxikační funkce a poruše ureosyntetického cyklu se sníží nebo zastaví tvorba močoviny a v systémové krvi stoupá
množství toxického amoniaku.