de2a-poznamky-z-prednasek

  dynamická uliční fasáda: konkávní prohnutí, bohaté typy oken (sloupy nesou archivolty arkád) 

  CAPELLA DEI RE MAGI (Řím): součást Palazzo di Propaganda 

  malá kaple, vzdutá samonosná klenba nesená žebry (síťová klenba – gotika) 

  PALAZZO CARIGNANO (Turín, 1679 – 1685): GG 
  CA PESARO (Benátky, 1652 – 1659): Baldassare Longhena 

  benátský barokní palác čerpající z renesančních tradic  
  zdůraznění plasticity (architektonické i sochařské prostředky) 

ČESKÁ BAROKNÍ ARCHITEKTURA 

  náboženská radikalizace, dvůr Rudolfa II. 
  u nás až po skončení 30leté války!!! (náznaky během ní, ale nebyly peníze na nové stavby) – zpoždění 
  zpočátku stavby vycházejí z renesančních tradic (+ kombinace s manýrismem) 
  Klementinum: druhá polovina 16. století (jezuité) – kostel sv. Salvatora a Vlašská kaple 
  VLAŠSKÁ KAPLE (Klementinum, do 1595): G. Mascarino 

  oválná kaple – pokrokový typ (neobjevuje se v Itálii) 
  barokizace: štukatura a barevná freska 

  KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE (Malá Strana, 1611 – 1613): G. M. Filippi 

  1622: kostel P. Marie Vítězné 
  přestavba: změna orientace, jednolodní kostel s postranními výklenky 

  KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE (Stará Boleslav, 1612 – 1614): G. M. Filippi, J. Vaccani 

  první raně barokní poutní kostel u nás 

  VALDŠTEJNSKÝ PALÁC (Malá Strana, 1623 – 1630): Andrea Spezza, Niccoló Sebregondi 

  hlavní sál (rytířský): fresky a štukatury (B. Baccio di Bianco), pilastry vysokého řádu po obvodu 
  raně barokní rysy: fasáda (prolínání portálů do vyšších pater a nadokenních štítků) 
  hlavní nádvoří: raně barokní plasticita fasád, sloupové edikuly 
  Sala terrena (G. Pieroni): kontrast monumentálního měřítka vzhledem k ostatním fasádám