de2a-poznamky-z-prednasek

  kostel římského cechu malířů 
  renesanční půdorys řeckého kříže 
  sloupořadí s kladím v přízemní zóně (zaoblení koutů, zkosení v místě pilířů) – plynulost prostoru 

  KOSTEL S. ANDREA AL QUIRINALE (1658 – 1670): G. L. Bernini 

  půdorys příčně položeného oválu 
  zdůraznění kratší podélné osy 
  lucerna: přirozené osvětlení oltáře 
  snaha o propojení s vnější uliční sítí (půlkruhový vstupní portikus, půlkruhové schodiště) 
  pilastrová edikula na průčelí (dva pilastry, kladí, trojúhelný štít) 
  okna v tamburu kupole: osvětlení interiéru 

  KOSTEL S. MARIA IN CAMPITELLI (1656 – 1665): Carlo Rainaldi 

  důležitý římský poutní kostel (zázračná socha Panny Marie) 

  sakrální stavby: maximální sjednocení vnitřního prostoru 

  Pietro da Cortona: půdorys řeckého kříže s obloukovými rameny a stěnou se sloupořadím 
  Gian Lorenzo Bernini: půdorys příčné položeného oválu 
  Carlo Rainaldi: průhled kostelem lemovaný sloupovými edikulami 
  průčelí: sjednocení s urbanistickým prostorem, upoutání dynamikou, výtvarná jednota s interiérem 

  Francesco Borromini: dynamické pojetí barokní architektury (svatopetrská huť – Maderna) 

  originální vlastní tvorba 

  KOSTEL S. CARLO ALLE QUATTRO FONTANE (1635 – 1636): FB 

  arkádové nádvoří: zkosení rohů 
  půdorys řeckého kříže 
  půlkruhové niky (zdůraznění osy): kazetování 
  kazetování v kupoli: střídání motivů křížů a polygonů 
  křižovatka vedle kostela: urbanistická návaznost 

  CASA E ORATORIO DEI FILIPPINI (po 1642): kněží 

  dynamická fasáda, uvnitř pilastry vysokého řádu 

  KOSTEL S. MARIA DEI SETTE DOLORI ( po 1642):  exteriér a interiér – efekt pulzování