Otázky ke zkoušce - agroekologie

Nadúrodu lze vysvětlit pomocí 2 teoretických principů:

1. princip kompetitivní (interferentní) produkce:

2 nebo více druhů plodin (hospodářských zvířat) rostoucích (žijících) současně na jednom pozemku na sebe působí vzhledem k mezidruhové konkurenci, přesto díky rozdílnosti nik efektivně využívají zdroje prostředí

2) princip facilativní produkce:

spočívá v tom, že jedna plodina (hospodářské zvíře) změní podmínky prostředí, tak že se stanou příznivější pro druhou plodinu (zvíře) a třeba i naopak.

rostlina jednak odpovídá na změny podmínek a zdrojů, ale má také schopnosti některé z nich měnit (rostlina vytváří určité proudění vzduchu korunou, mění teplotu mikroprostředí, odnímá živiny, stíní plochu pod listy, modifikuje půdní strukturu

109. Znečištění prostředí zemědělskou činností

Úniky agrochemikálií, jako hnojiv a biocidů doprovázejí zejména intenzivní zemědělské systémy.

Nitrátové znečištění prostředí pochází nepochybně ze zemědělské činnosti (minerální hnojiva, urychlení mineralizace, povrchovým odtokem a erozí z polí ) provází je zdravotní rizika – zdroj karcinogenních N – látek.

Export N mění společenstva ve prospěch nitrofilních druhů, které se stávají agresivními.

Zejména ta část, která odteče povrchovými vodami, nebo se vyplaví pod kořenový horizont je riziková.

Únik odpadů

nejnebezpečnější odpady ze zemědělské produkce jsou:

1. exkrety živočichů (výkaly moč, kejda)

2. silážní šťávy (záleží na kvalitě siláže, nekvalitní může produkovat až 250 l/t)

3. ropné produkty

4. čistící prostředky ( výsledek mycích procesů zvláště v drůbežárnách )

Zemědělské odpady obsahují

• minerální látky

• organické látky

• rezidua agrochemikálií

• aditiva krmiv

• detergenty

Intenzívní živočišná produkce vytváří nebezpečí bodového znečištění (koncentrované znečištění) a stává se zdrojem kontaminace prostředí i potravního řetězce.

110 . Vliv prostředí na agroekosystém

Stejně jako jsou výstupy z agroekosystémů zdrojem vstupů do jiných ekosystémů, tak i on se za určitých okolností stává recipientem výstupů z okolních agroekosystémů.

Závažné je znečištění půdy, vody a vzduchu. Znečišťujícími látkami jsou SO4, tuhý spad, oxidy dusíku, kyselé deště, přízemní ozón, úlety z elektráren, úniky z chemiček apod.

Celá řada látek je sledována (včetně snížení výnosů plodin) a celá řada dalších látek sledována není. Veřejnosti jsou dobře známé účinky katastrof (Černobyl), ale mnohem méně jsou známé chronické účinky.

Kyselé deště vznikají vymýváním oxidů dusíku a síry srážkami, vyplavují Ca z půd. (ve Velké Británii snižují úrodu o 10%)

Hospodářská zvířata -přijímají škodliviny pokožkou, dýcháním a potravou

-poruchy nejrůznějších orgánů, poruchy imunity, zabřezávání, hormonálním poruchám, zkracování efektivního života (náklady na veterinární péči)