Otázky ke zkoušce - agroekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Industriální zemědělství není trvale udržitelné
-podmínky a zdroje nutné k udržení úrovně produkce jsou neustále degradovány
-jde o parametry
biologické ( snižování agrobiodiverzity)
snižování kvality a kvantity zdrojové báze (vody, půd)
environmentální ( znečištění vod dusičnany, agrochemikálie v potravinách
ekonomické ( snižování podílu farmářů na zisku)
V současné době je velký problém je eroze, která je způsobena industr. zem. (kombinace intenzivní orby a monokultur). Je třeba dále zvyšovat vstupy.
Některé důsledky celosvětového rozšíření agrobiodiverzity:
minimalizace získávání živin přírodními procesy
ignorování a oslabování přirozené bioregulace – vede k nutnosti používat pesticidy
ochuzení původních druhů fauny a flóry
energetická efektivita (víc do systému vkládáme, než z něj získáváme)
ekonomická efektivita nutí vybírat komerčně produkční organismy (snižuje to jejich diverzitu)
závislost na vnějších (často neobnovitelných, drahých, importovaných) vstupech vede k ekonomické zadluženosti státu
106 . Agrobiodiverzita: vymezení pojmu, význam, metody ochrany
Agrobiodiverzita
- je podmnožina biodiverzity, která zahrnuje všechny organismy a jejich prostředí, které jsou využívány pro zemědělství-zahrnuje všechny plodiny a hospodářská zvířata, včetně všech ineteragujících opylovačů, škůdců, symbiontů, predátorů a kompetitorů. Agrobiodiverzita v tomto pojetí se skládá z produkčních organismů a jiných, které ovlivňují (škůdce žere rostlinu) funkci agroekosystému.
Pro nesporný ohromný význam agrobiodiverzity (zajištění většiny potravy lidstvu) je jí věnována malá pozornost.
Do pol. 21. st. bude potřeba zdvojnásobit produkci potravy, ovšem ne extenzifikací. Agrobiodiverzita je citlivým indikátorem zdravého agroekosystému a pomůže lidstvu.
Genetická diverzita se měří pomocí 3 metod:
rodokmenová metoda
fenotypová metoda
metoda genetických markerů
Genetická diverzita je nízká u monokropingových systémů, vyšší u rotací monokultur a nejvyšší u polykultur.
Agroekosystémy vznikaly tím, že člověk vybral vhodné místo pro pěstování. Místa svažitá, s chladným mikroklimatem nebo s chudou půdou nebyly tak vhodné pro pěstování a dnes jsou mnohdy přírodními rezervacemi. Obecně se považují agroekosystémy druhově chudší.
Ochrana agrobiodiverzity
cílem ochrany agrobiodiverzity je zajistit její přístupnost a využití dnes i v budoucnu. Úsilí musí být tím větší, čím je větší ohrožení a aktuální užitek.
Introdukce jsou významné: většina potravin z rozvinutých zemích je produkována z introdukovaných plodin. Genetická eroze (ztráta genetické diverzity) byla také způsobena introdukcí nových plodin za staré.
Jedním z prostředků, jimiž vláda ovlivňuje agrobiodiverzitu je regulace vstupů.
Regulace pesticidů