Otázky ke zkoušce - agroekologie

• producenty, konzumenty, dekompozitory

Planktonní producenti jsou ve svrchních, osvětlených vrstvách, mají malou hmotnost.

Ekologicky významným rozdílem oproti suchozemským ekosystémům je to, že zde člověk využívá o 1 až 2 řády vyšší stupně trofických řetězců (= ztrátové)

Produkce moří a oceánů je obecně nižší než suchozemských ekosystémů. Až asi do r. 1970 stoupaly výlovy mořských organismů, pak začaly stagnovat.

Důvody:

• přelovení významných druhů ryb a tím snížení reprodukce

• znečištění mořských vod toxickými látkami ( biocidy, těžkými kovy, detergenty a ropnými produkty )

• u Kalifornských a Chilských lovišť působí záporně jev El niño (obrací proudy a tím přináší do lovišť chudší vody )

Produkce sladkých vod je uměle zvyšována od 70. let v souvislosti se stagnací mořského rybolovu.

-je ovlivněna podmínkami (znečištění, obsah kyslíku)

-hlavními negativními vlivy na produkci tekoucích vod jsou úpravy toků, narovnávání

-dnes snahy o revitalizaci (znovuoživení)

-v ČR významné rybníkářství (90 % kapr)

Produkce akvakultur má budoucnost, jelikož % nevyužitých vodních ploch je vyšší než u suchozemských systémů.

Může mít konstrukci 1) otevřenou (spojena s přírodním prostředím)

2) uzavřenou ( s recyklací vody, s teplotní úpravou, s prokysličováním, dále klecové systémy, či zaplocení)

Akvakultury lze využít k čištění organicky znečištěných vod.

105 . Industriální zemědělství: základní praktiky z ekologického pohledu, udržitelnost

Industrializované zemědělství (=permanentní, intenzívní a mechanizované)

• vyvíjelo se posledních 40 – 60 let ve „vyspělých“ zemích

• velmi úspěšné v poskytování potravy rostoucí lidské populaci

• jde ale o způsob trvale neudržitelný, vytvářející destabilizující zpětné vazby a degradující zdroje (biotické, půdní a neobnovitelné zdroje fosilních paliv)

• založeno na 2 krátkodobých cílech: maximalizace produkce a maximalizace zisku

6 praktik:

• intenzivní roba (důsledek je paradoxně zhoršování půd)

• rozšíření praxe monokultur (nutná chemická výživa rostlin)

• aplikace syntetických hnojiv (od r. 1950-1992 se jejich potřeba zvýšila 10x; řada z nich končí v podzemních vodách =>kontaminace potravního řetězce člověka)

• závlahy (praktikují se sice „jen“ na 16 % území, ale produkce z nich dosahuje 40 %; znamená to využívání obtížně obnovitelného zdroje; problémy s ekologií toků např. Aralské jezero; špatně řízené závlahy vedou k vyplavování agrochemikálií a erozi)

• chemické pesticidy (pesticidy hubí i bioregulátory a škůdci často dosáhnou vyšších populačních hodnot než před zásahem; ačkoliv spotřeba pesticidů stále roste, celkové škody působené škůdci zůstávají stále zhruba stejné; dále kontaminace potravy pesticidy)

• genetické manipulace (proces se ve 20.st. značně urychlil; gen. upravené rostliny-hybridi nemají často schopnost odolávat nepříznivým podmínkám a nejsou schopny své vlastnosti reprodukovat)