Otázky ke zkoušce - agroekologie

Organická biomasa také stoupá, ale ta je s postupující sukcesí stále více přeměňována na mrtvou organickou hmotu a tak stoupá i množství detritu ( mrtvá org. hmota ). V časných fázích sukcese je i obvykle vysoká přístupnost živin, ale ty jsou neefektivně využity stratégy, kteří rychle rostou, ale později v sukcesi se zlepšuje zadržování živin ekosystémem

Druhy obývající ekosystém začínají zaujímat mnohem rozmanitější niky a populační interakce ( spojitosti ) se začnou zintenzivňovat. ----) struktura ekosystému se stává mnohem komplexnější a navzájem provázanější. Pokud je sukcesi dopřán dostatek času bez dalšího narušování, dovede ekosystém do stavu, který je charakterizován již malými změnami základních proměnných ( př. množství imigrujících druhů se rovná přibližně množství emigrujících, množství vstupujících živin se rovná živinným výstupům apod.) a systém v tomto sukcesním stádiu se nazývá klimax. Další změny klimaxu již nejsou směrované. To ovšem neznamená, že systém není neměnný, ale je provázen neustálými lokálními disturbancemi následovanými lokálními sukcesními procesy.

Ekologové ještě rozlišují – primární sukcesi – prvotní, probíhá velmi pomalu na místě, které ještě nikdy nebylo pokryté vegetací a kde chybějí jakékoli diaspory rostlin i mikroedafon.

- sekundární sukcese – druhotná, probíhá mnohem rychleji než sukcese primární na místě, které už bylo někdy pokryto vegetací, jež byla nějak odstraněna. V půdě je zásoba mikroorganismů i diaspor.

Základem tzv. polyklimaxové teorie je, že rychlost vegetačních změn se v pozdním stádiu sukcese zřetelně zpomaluje, ale pravděpodobně nikdy nedosáhne vegetace rovnovážného stavu.

98 . Sukcese : příčiny, mechanismy, modely a stádia

Příčin sukcesních procesů je několik. Ale tou hlavní příčinou proč vůbec dochází k sukcesi je disturbace krajiny. Po disturbaci, která může být přirozená – oheň, povodně, eroze, apod., či nepřirozená – způsobená antropogenním vlivem, téměř vždy navazuje sukcese. Sukcese probíhá téměř všude. Všude dochází k disturbanci. Na prostorách, který se nějak nevyužívají také dochází k sukcesi ( př. úhor ). Nastoluje otázka – zda sukcese má nějaký „konečný bod“.

Sukcesní mechanismy charakterizujeme jako interakce procesů, které přispívají ke změnám (konkurence, uchycení semenáčků, fyziologické procesy jako alokace biomasy a příjem živin – to vše ovlivňuje formu rostlin a jejich reprodukční schopnosti ).

Sukcesní model nám vysvětluje sukcesní dráhu tak, že identifikuje a specifikuje vztahy mezi sukcesními mechanismy a různými stádii této dráhy. Některé sukcesní modely : a) klasická primární sukcese – jeden druh nastupuje po druhém a stabilizuje se v klimaxovém stádiu. b) tzv. přímá sukcese - jeden superdominantní druh ( př. v tajze ) c) sukcese např. na opuštěném poli, kde jsou zpočátku přítomny nějaké druhy, které postupně jeden po druhém mizí a společenstvo se stabilizuje jako klimaxové.