Otázky ke zkoušce - agroekologie

Pochopení kolonizace na ostrovech má velký význam v agroekosystémech. ( osidlování nového agroekosystému funguje na stejném principu jako osidlování ostrova).

Izolační vzdálenost = nejmenší vzdálenost mezi 2 stejnými kulturami, která nedovolí škůdci kolonizovat pozemek migrací z druhého pozemku.

Důležité je také doba, za jakou se škůdce dostane ke genetické odolnosti. Ta se snižuje zvyšováním rozptylu dané rostlinky v poli.

Ochranná lhůta – nepěstování kultury na tomtéž místě několik let.

90 . Disturbance (narušování) na krajinné úrovni ( vliv větru, požáru, fragmentace lesa)

Narušování, destrukce ekosystémů je velmi významné pro vytváření typických rysů krajiny. Mezi destruktivní vlivy patří –

1) hurikán, který působí mozaikovité škody v v závislosti na terénu a typu porostu. Př. hurikány na homogenních plochách způsobí, že listnaté stromy jsou odolné, zatímco jehličnaté porosty jsou náchylné na poškození. Škody jsou také velké u starších porostů, u otevřených a u podmáčených porostů. Regenerace porostů po hurikánu je závislá např. na typu půdy, složení stanoviště….

2) Požáry – postihují mnohem větší území než hurikány. Mluvíme-li o ohni – jako o ekologickém faktoru – měli bychom zdůraznit 2 hlavní typy ohně. Vysoké požáry často zničí veškerou vegetaci a společenstvo se musí začít vyvíjet od začátku. Zatímco přízemní požár má selektivní účinky – omezuje některé organismy více než jiné a podporuje tedy vývoj organismů více odolných k ohni. Př. pravidelné vypalování v oblastech zvláště ohroženými požáry značně zmenšuje nebezpečí velkých požárů tím, že snižuje množství hořlavého odpadu.

Lidské aktivity mají za následek snížení celkové plochy lesů. Dochází k rozdělování lesů do stále menších plošek izolovaných přilehlými cestami, zemědělskými a lesnickými sídly. Dochází ke snížení diverzity( druhová rozmanitost) lesních ekosystémů a s tím související vyhubení druhů organismů.

Člověkem vytvořené ostré lesní okraje není to prostředí, pro které jsou adaptovány druhy obývající přirozeně vniklé lesní okraje. Lesní okraje také ovlivňují klimatické podmínky až do vzdálenosti 200 m do vnitřku lesa. . v tomto okrajovém pásu je také větší mortalita stromů, jiné druhové složení.

Do metod těžby řadíme : velikost těžebních jednotek, jejich tvar a intenzitu těžby.

Nejdůležitější kritérium je způsob těžby. Buďto a) pasečný – odtěží se porost na souvislé ploše – odhalí se půdní povrch, vznikne stejnověký porost---) ekologicky málo vhodné

b) výběrný – výběrné kácení ( 1 strom tam, druhý zase někde jinde). Nevzniká stejnověký porost, není odkryt půdní povrch, mladý strom je chráněn těmi velkými, lepší patrovitost---)nejlepší, ale ekonomicky velmi náročné.