Otázky ke zkoušce - agroekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Vzory využívání krajiny – se liší v tom, - kde a jak jsou v dané krajině rozmístěny jednotlivé krajinné prvky ( lesy, pole, pastviny, města a vesnice, továrny, toky aj.),
jak jsou jednotlivé prvky navzájem propojeny
( nebo izolovány ),
jaká se v nich vyvíjí činnost.( př. U agroekosystému – jaký zemědělský systém je aplikován, u komunikací
jaká je intenzita dopravy, u měst: počet obyvatel,
druh zástavby, u produkčních lesů: typ lesa,
způsob těžby atd. )
a jaká je míra jejich antropogenního i přirozeného
narušování.
Vzory využívání krajiny určují jak funkce v krajině tak biodierzitu, stabilitu i další významné vlastnosti krajiny.
86 . Fyziografie krajiny, uspořádání a tvary, ovlivnění vegetace a ekosystémů
Fyziografie ( fyzická geografie ) – věda, studující povrchové rysy nějaké oblasti. Pro ekologii je důležitá ekologická geomorfologie – sleduje jak na sebe působí a navzájem se ovlivňují topografické rysy s organismy. ( př.nížinná flóra nebude růst na horách).
Zákl. prvky krajiny jako např. roviny, údolí, kopce, pohoří, kaňony aj. vznikli např. sedimentací, pohyby zemské kůry na matečnou horninu.
Fyziografie je ze všech ekosystémových složek ( klima, půda, organismy aj.) nejstabilnější.
Fyziografie má vliv např. na klimatický režim na povrchu i pod povrchem země, ovlivňuje vývoj půd, přizpůsobuje toky záření, vody, živin ---) reguluje, řídí růst a produktivitu rostlin a organismů.
U každého stanoviště můžeme rozlišit jeho základní uspořádání – př. zda-li je místo pod vlivem kontinentálního ledovce, jestli je ve vnitrozemí, či poblíž pobřeží apod.
Rozlišujeme také specifické tvary – hory, nížiny, říční terasy, nadmořskou výšku, velikost prvku, charakter povrchu ( rovinatý, svažitý). U svažitých svahů rozlišujeme tvary – bez zakřivení, vypouklé a vyduté ( vyhloubené ). Př. vypouklé svahy bývají většinou suché, zatímco u vydutých se hromadí vlhkost, org.hmota aj.
U svahů také určujeme expozici ( jižní – teplé, suché, severní – studené, východní – chladná rána s rosou---)chladnější, vlhčí, než západní svahy.), sklon. Ale také délku svahu, či pozici na svahu.
Fyziografie velmi ovlivňuje ekosystémy. Záleží především na již zmiňovaných faktorech
( nadmořská výška , svažitost, expozice, aj.) Krajinné tvary, také mnoho ovlivňují frekvenci a sílu ničivých sil ( oheň, voda, vítr aj.) i antropogenních sil ( eroze, znečištění aj.) .V neposlední řadě také prostorová pozice prvků( jeden prvek může ovlivnit př. klima, hydrologii druhého prvku – př. pohoří způsobují srážkový stín .)
Fyziograf. rysy podstatně ovlivňují šíření požárů ( př. voda, zdrsněný terén zabrání pronikání ohně). Fyziografie a fyziograf. procesy velmi ovlivňují složení vegetace i druhové složení organismů v dané lokalitě. př. na horách, která jsou ovlivněna př. požáry, lavinami, sesuvy, erozí, - a kde je vše přizpůsobeno vlhkostním podmínkám budou vznikat rozdílná společenstva, než v nížinách. Roviny a mírně svažitý terén jsou fyziograficky jednodušší.