Otázky ke zkoušce - agroekologie

84 . Hlavní krajinné složky ( popis, význam, příklady )

Rozlišujeme 3 základní krajinné složky : plošky, koridory a krajinnou matrici

Matrice – je to nejrozsáhlejší a nejspojitější krajinná složka. (dominantní role) ----) největší výměra. Obklopuje plošky a ovlivňuje je. Někdy je matrici těžko určit – př.nespojitá matrice – monokultury se střídají, jsou odděleny mnoho koridory ( silnice, toky, aj.)

Charakteristika : poréznost(hustota plošek) – závisí na počtu plošek ---) čím více – tím je matrice více ovlivňována. Naopak – čím nižší – tím jsou plošky více izolované.

Poréznost je velmi důležitá pro dynamiku krajiny – př. Pro šíření organismů, pro stupeň izolovanosti druhů, pro druhové složení, rozmístění sídel, efektivnost těžby dřeva…

Pokud je matrice jednolitá( obklopuje ostatní ), může působit jako: bariéra(odděluje ostatní KS), koridor(migrace, výměna genů)

Rozrůzněnost (diverzitu) krajiny můžeme hodnotit např. podle Shanon – Wienerova indexu diverzity.

Plošky – plošné útvary vzhledem se lišící od okolí ---) různý tvar, typ ---)fyto. a zoocenózy, skály, komunikace. V zemědělské krajině jsou typické obdělávané plošky (pole, produkční lesy aj.) V původních zem. Ekosystémech jsou plošky nestabilní – opuštěny, ponechány sukcesi. Nyní již dochází k rozšiřování obdělávaných plošek---)což vede k vytváření krajinné matrice. Existují tzv. zbytkové plošky – dochází k ponechání plošky přírodním procesům ---) připomínají původní bioty--)nižší počet druhů – př. Remízky.

Plošky, které vznikly heterogenitou prostředí – př. Mokřady, rašeliniště po ledovci ) relativně stálé). Ploškami mohou být např.sídla. Počet druhů obývajících plošku závisí na její velikosti, izolovanosti, stáří, narušení aj.

Koridory – úzké pruhy země lišící se od matrice na obou stranách. Př. Větrolamy, ploty, meze, vodní toky aj.Koridory rozdělují i spojují ( př. Mohou spojovat jednotlivé plošky)

Funkce: transportní ( organismy, energie.)ochranná, estetická, zdrojová.

Vznikají narušením krajiny.

Mezi nejvýznamnější koridory zemědělské krajiny patří živé ploty, koridory podél vodních toků . . .

85 . Vzory využívání krajiny, diverzita krajiny

Diverzitou krajiny rozumíme její rozrůzněnost ( rozmanitost ). Rozumíme tím počet jednotlivých složek v daném prostoru. Možnost, jak stanovit diverzitu a vyrovnanost krajiny je dát před sebe na stůl letecký snímek krajiny a protnout jím náhodně přímku reprezentující určitou vzdálenost a spočítat počet a rozsah jednotlivých plošek v krajině.

Lze ji taky vyhodnotit tzv. Shanon-Wienerovým indexem diverzity.

Diverzitu a dynamiku přírodní krajiny určují přírodní procesy. U krajiny, která je pod lidským vlivem pak člověk spolu s přírodními procesy.