Otázky ke zkoušce - agroekologie

Apikální dominance…

Tj. mechanizmus, který řídí, kolik, kdy a jak asimilátů kde bude. U ovocných stromů chceme zesílit větvení – tedy potlačit apikální dominanci. Toho docílíme různými řezy, popřípadě nějakou hormonální regulací. Někdy však chceme větvení naopak potlačit (bavlník, tabák). To musíme řešit hormonálně.

83 . Uhlíková bilance ekosystému

Nejdůležitějším prvkem, který ovlivňuje globální tok CO2 jsou zejména lesní ekosystémy. (pokrývají kolem 21% suchozemského povrchu a obsahují asi 37 % rostlinné biomasy). Uhlíková rovnováha rostlin je tedy řízena množstvím CO2 pohlcovaným fotosyntézou a uvolňovaným respirací (dýcháním). Stromy rostou tehdy, zda –li mají pozitivní C bilanci tj. převažuje – li fixace nad ztrátami respirací (dýcháním).

Množství asimilovaného C je silně ovlivněno teplotou. Optimální teplota pro fotosyntézu se nachází podstatně níže než optimální teplota respirace.( př. nad 30 C intenzita fotosyntézy klesá, zatímco respirace ( dýchání) stoupá. Důležitý i přístup vody – při asimilaci C velmi důležitá voda.( při asimilaci se voda vypařuje). Rostliny jsou ale schopné adaptace pro snížení výdaje vody – koncentrace roztoků v buňkách, tloušťka listů, množství průduchů apod. Rychlost fot. je také závislá na množství N( součástí chlorofylu ) – koncentrace N v listech je přímo úměrná rychlosti fotosyntézy u řady rostlin. Je známo, že stromy oproti bylinám potřebují větší množství C. To především při dýchacích procesech. Rozlišujeme dýchání růstové a udržovací. Kam bude putovat C také velmi závisí na vnějších faktorech. Př. Na jaře nejvíce C bude putovat do tvorby nových listů, zatímco uprostřed sezóny do kmene a ke konci do kořenů. Jsou zde i určité priority – nejprve jsou uspokojeny potřeby listů, kořenů a poté C putuje do zásobních pletiv, růstu kmene a produkce obranných látek. ( př. V hustých porostech s nedostatkem světla se rostlina snaží vytvořit co nejvíce listů, na úkor př. růstu kmene, tvorby ochranných látek-----) náchylné na poškození škůdci a chorobami. Důležité také množství živin v půdě. Jestliže dostatek – pak putuje do kořenů méně C.

Značné množství C zůstává v opadance a rostlinných zbytcích. To je využito mikroorganismy – přetváření na humus a část se vrací do atmosféry respirací. V lesích bývá nejvíce biomasy ve stromech, poté v minerální půdě a nejméně biomasy v těle heterotrofů. Z produktů fotosyntézy jde část do opadanky, část zkonzumují býložravci a část se akumuluje ve formě biomasy. Opadanka slouží k výživě půdních organismů a hromadění jejich živých těl je další součástí čisté produkce ekosystému.Část zkonzumované potravy odchází ve formě exkrementů, část se uvolňuje při dýchání. Roční rychlost akumulace se nazývá čistá produkce ekosystému. Nejvýznamnější procesy řídící C bilanci ekosystému je čistá primární produkce zelených rostlin a ztráta C mineralizací půdními organismy. C bilanci ekosystému tedy podstatně narušuje snížení biomasy u zelených rostlin a zvýšení rychlosti mineralizace. Důležitá jsou měření -–odhad nadzemní biomasy se odečte z odhadem z minulého roku ---) tak dostaneme přibližnou nadzemní produkci ekosystému. Druhou možností je měření procesů , které jsou zahrnuty do procesu C bilance ( fotosyntéza, respirace apod. ) Ale velký problém těchto měření je – odlišit respiraci kořenů od respirace půdních organismů.