Otázky ke zkoušce - agroekologie

V zaplavovaných rovinách bude odlišná vegetace. Řeky meandrujou a její břehy jsou pokryty stromy s velkou korunou---)dostatek vláhy. Okolo řek obrovské množství mikrostanovišť ( náplavy, slepá ramena aj. – zde také bude odlišná vegetace ---) ovlivňuje to fyziografie.

87 . Přírodní, obhospodařovaná a obdělávaná krajina ( charakteristiky, vlivy na

biodiverzitu, na cykly živin apod.)

Přírodní krajina – Krajina, bez zásahů člověka ( př. deštné pralesy ) . V této krajině je málo plošek( z leteckého snímku by nám krajina přišla stejná – homogenní).

Charakteristika – koridory výhradně podél vodních toků

• maximální možná biomasa

• vysoká rychlost fotosyntézy

• vysoká dekompozice ( = rozpad, rozklad rostl. i živočišných těl )

• čistá produkce společenstva ( přírůstek biomasy za rok ) je minimální.

• Uspořádání krajinných vzorů bývá dynamické – přírodní narušení je střídáno sukcesní obnovou – př. po požáru to za určitou dobu všechno zase zaroste a vypadá to zase jako dřív.

Obhospodařovaná krajina – jedná se o první fázi vývoje antropogenní krajiny. Krajina, kterou si už začíná člověk osvojovat.

Charakteristika - dochází zde již k využívání krajiny

• výstavba lidských obydlí, koridorů komunikací

• poruchy toků minerálních živin ( př. po těžbě dřeva )

• ubývání původních druhů- především těch, kteří potřebují rozsáhlá území.

• Přibývá počet nepůvodních druhů ( př. některé plodiny mají větší produkci – proto se zde pěstují.)

Obdělávané krajiny - Charakteristika - převládají agroekosystémy nad jinými ekosystémy.

• původní plošky silně devastovány

• lidská sídla koncentrována do vesnic

• produkce sklízené biomasy je velmi vysoká

• eroze a vyplavování živin dosahují maxima ( př. rozsáhlá nekrytá pole )

• více nepůvodních druhů

• vzrůstá počet tolerantních druhů k antropogenímu zatížení

Další fáze je tzv. Příměstská krajina – ( sídla, obchodní domy, obdělávané plochy, zbytky původní vegetace) a městská krajina ( zbytky vegetace pouze v parcích).

88 . Toky mezi krajinnými složkami, pohyb druhů krajinou

Toky mezi krajinnými složkami rozlišujeme, dle několika kritérií:

a)tok přes hranici( př. přes hranici lesa, který je schopen zachytit např. nějaké aerosolové nečistoty)

b) tok podél hranice ( živočichové se pohybují podél okraje plošky )

c) dle média – toky vzduchem, vodou, půdou, pozemní, živými organismy

d) dle vektorů – co dané médium je schopné transportovat.

Př. vítr přenáší vodu, prach, semena, znečišťující látky aj. a usazuje je na okrajích lesů, větrolamech – prostě tam, kde narazí na nějakou bariéru. Voda přenáší – živiny, semena, odpady, hnojiva, tox.látky aj., živočich přenáší povrchem svého těla a trávicím traktem různé diaspory, živé organismy. To samé je i u člověka – jemu napomáhají i dopravní prostředky.