Otázky ke zkoušce - agroekologie

Pohyb organismů závisí na struktuře krajiny ( př. zda mu brání v transportu nějaká bariéra( potok, lesy aj.) Př. Orba po spádnici u svažitého pozemku způsobí, že při dešti jsou veškeré půdní částice rychle splaveny ( tok částic je rychlý---)nemá před sebou žádnou bariéru), ale pokud provedeme orbu po vrstevnici, tak při dešti toto opatření splach silně zpomalí, či úplně zabrání. U živočichů může být pohyb pasivní ( vodou, větrem), či aktivní. Velký vliv na transport živočichů má tedy proudění vzduchu. Pasivnímu transportu jsou vystaveny živočichové malých rozměrů, letuschopní i bezkřídlí ( anemochorní). Podobně jsou přenášena i klidová stádia prvoků a drobných bezobratlých.Silné větry mohou přenášet i živočichy statnější ( např.ptáky) na velké vzdálenosti.

U rostlin převažuje pohyb pasivní.

Pro Agroekosystémy je důležitý pohyb významných organismů ( plevele, škůdci apod.) Některé druhy jsou tzv. invazní – šíří se rychle a potlačují původní organismy.

Pro šíření druhů, které netolerují agroekosystém je nutné zachovávat neprodukční plochy s přirozenou vegetací.

89 . Teorie ostrovní biogeografie ( základní principy, praktické využití)

Teorie ostrovní biogeografie je založena na myšlence, že ostrovní ekosystém je izolován od ostatních ekosystémů prostorem. A tento prostor klade určité překážky organismům kolonizovat ostrov. Vývoj ostrovních ekosystémů je ovlivněn pořadím, v jakém druhy ostrov kolonizují. Při této kolonizaci se organismy mohou dostat do úplně rozdílného prostředí – tím dochází k adaptaci – a u organismu může dojít k celkovému posunu ekologické charakteristiky. ( př. mohou na ostrově okupovat odlišné niky ).Např. u zoraného pole – druhy, které dorazí na toto pole jako první, mají velikou šanci obsadit svoji potenciální niku a mohou se i rychle rozšířit ( plevele, škůdci ).

Do principů o kolonizaci ostrova patří - čím je ostrov menší, tím déle trvá organismům jeho

nalezení

- čím je ostrov vzdálenější od zdrojů kolonizace, tím

déle trvá kolonistům jeho obsazení

- menší a vzdálenější ostrovy mají chudší flóru a

faunu

- mnoho ekologických nik na ostrově bývá

neobsazeno

• mnoho ostrovních kolonistů zde zaujímá širší

niky, než jejich příbuzní na ostrově ….časní kolonisté zpravidla dorazí dříve, než jejich bioregulátoři ( př. omezují je v růstu) a tak vykáží rychlý počáteční populační růst

- s pokračující kolonizací se mění struktura nik na ostrově a počáteční kolonisté mohou postupně vymírat

-nejranější kolonisté bývají r-stratégové ( rostliny, které jsou svými vlastnostmi adaptovány na velké narušení biomasy. Druhy, často jednoleté, s rychlou tvorby biomasy.)

Druhy s velkým rozmnožováním a růstem mají mnohem větší pravděpodobnost přežít v počátečních, nepřeplněných stádiích osídlování ostrovů. Naopak selekční (výběrový) tlak zvýhodňuje druhy s menšími růstovými možnostmi, ale s lepšími schopnostmi přežít v podmínkách konkurence.