Otázky ke zkoušce - agroekologie

Voda

-je klíčovou součástí celého složitého půdního ekosystému

-obsah a formy v půdě závisí na mnoha faktorech→voda ovlivňuje mnoho dějů (transportní médium živinných iontů, ovlivňuje teplotu i aeraci půd, řídí biotické procesy)

-povrchová matrice jílových minerálů a humusu poměrně silně váže vodu

-půdní póry mohou být zaplněny vodou nebo vzduchem→vztah těchto složek – reciproční (vzájemný)

-obsah půdní vody se prakticky měřil→vzorek půdy se zvážil, nechal vyschnout při 105°C a po 24 hodinách se znovu zvážil. Rozdíl představoval obsah vody, který se vyjádřil v % hmotnosti vzorku→tento proces napovídá málo o přístupnosti vody rostlinám

-půdní makropóry – tudy proudí voda rychle ve směru gravitace

-vodní potenciál – z matričního a osmotického potenciálu

-polní kapacita (FC) – horní limit obsahu vody v půdě po volném odtečení gravitační vody

-vysušováním půdy rychle klesá vodní potenciál – pokles pod –1,5MPa – většina plodin již není schopna vodu z půdy přijmout – bod trvalého vadnutí (PWP)

FC-PWP=množství přístupné vody (množství vody snadno přístupné rostlinám)

-jakmile voda na povrch půdy – musí se vsáknout (infiltrace)

Půdní dýchání

-zahrnuje dýchání půdních makro-mikroorganismů včetně kořenů rostlin→zvýšení CO2 až na 1% (atm. 0,36%) a snížení kyslíku na 18-20% (atm. 21%) v půdním vzduchu→ rozdíly vedou k difůzi plynů, probíhá rychle, ale nestačí na zásobení půdních org. kyslíkem→proto je významný proces vypuzení půdního vzduchu při zaplnění pórů vodou následované nasáváním atm. vzduchu při vysychání půdy

-difůze probíhá pomaleji ve vodě→mokrá a vlhká půda „dýchá“ pomaleji než suchá a snadněji dojde ke vzniku anaerobních (hypoxických) podmínek→ obecně - pro plodinu nevhodné – zpomalují dekompozici SOM, způsobují denitrifikaci, …

-výjimečnou plodinou ve smyslu adaptace na hypoxické podmínky → rýže (dokáže speciálními pletivy dovést atmosferický kyslík ke kořenům)

75. Půdní biota (rozdělení, význam, hlavní skupiny)

-v půdě – kořeny vyšších rostlin, primární producenti (řasy), org. po celou dobu života (euedafon) nebo jen část vývojového cyklu (hemiedafon)

-z hlediska trofických vazeb – primární producenti, konzumenti, rozkladači

-edafon – mikroedafon, mezoedafon, makroedafon, megaedafon

funkční skupiny -a)mikroflóra (bakterie, houby, aktinomycety – hlavní role→ rozklad SOM)

-b)mikrofauna (prvoci, hlísti,…, role→regulace populací mikroflóry)

-c)mesofauna (roztoči, chvostoskoci, roupice→plní komplex rolí v závislosti na trofickém postavení, které se různí: mikrobiofágové, saprofágové, predátoři, apod.)

-d)makro-a megafauna (mohoštětinatci, such. korýši, obratlovci; jsou to fytofágové a saprofágové, role→redistribuce a mělnění rostlinných zbytků, odkládání výkalů