Otázky ke zkoušce - agroekologie

-45% minerální frakce

-50% voda, vzduch

-5% půdní organická hmota SOM

-nejvíce Al, Si, Ca

71 . Fyzikální a chemické vlastnosti půd

Fyzikální vlastnosti půd

-plynné, pevné, kapalné fáze půdy

-částice většího průměru jsou chemicky totožné s matečným substrátem (křemen, ortoklas, plagioklas)

-půdní struktura – vytvářena druhotnými agregáty, to kterých jsou sdruženy primární půdní částice komb. činností rostlin a půdních organismů

-agregování – nastává tlakem -kořenů

-cyklů zvlhčování a vysychání

-více agregátů půd→ lepší vodní a vzdušný režim než půda neagregovaná

-barva -bohaté SOM-tmavší

-červené, oranžové-obsahují vysoké množství oxidovaného železa

-modrošedé a šedé- Fe v redukované formě (malé provzdušnění)

Chemické vlastnosti půd

-všechny rostliny →z několika málo prvků→všechny potřebují překvapivě málo chem. slouč.

-většina živinných iontů vstupuje do rostlin → z iontových výměn, reakcí, zvětrávání minerálů a rozkladu SOM

72. Půdní organická hmota: původ, složky, vliv na vlastnosti půd

-v lesních půdách je SOM do 15%

-její rozklad je hlavním zdrojem N pro rostliny v přiroz. ekosystémech

-zdrojem SOM – nadzemní i podzemní rostlinný odpad

-v závislosti na druhu rostliny a orgánu původu obsahuje rostlinná opadanka (15-60% celulózy, 10-30% hemicelulózy, 5-30% ligninu a 2-5 proteinu)→ v půdě rozklad až na CO2 , vodu a těžko odbouratelné org. složky – humus – v půdě až tisíce let

-obsah SOM v půdě – od 1-5% u minerálních půd až po více než 80% u rašelinných půd

-fce SOM – zdroj min. živin, zdroj E fixátorům N, tmelení půdní struktury

-obsah a forma SOM – farmář může efektivně ovlivnit

-přeměna SOM – souběh dvou procesů – mineralizace a humifikace

-mineralizací jsou do půdního roztoku uvolňovány anorg. látky přijatelné rostlinami, přičemž část SOM podléhá mineralizaci jen těžko a absolvuje proces huminizace

-z hlediska rozkladu rozliš. celou škálu SOM, přes meziprodukty rozkladu a produkty biotransformací, po velice stabilní formy tvořící organominerální komplexy

-humus – nejstabilnější část SOM

-množství SOM – výslednice rychlosti tvorby a rozkladu SOM v minulosti

-rychlost tvorby SOM – určena rychlostí depozice opadanky a jejím složením

-rozklad SOM – závisí hlavně na činnosti půdních org.

-tvorba a rozklad SOM – silně modifikovány zeměd. činností, erozí, vyplavováním

-nejvíce SOM v půdách klimaxových travních biomů chladných a vlhkých obl. země

-velikost a rychlost poklesu SOM záleží na střídání plodin, velký vliv i hnojiva

-pokles obsahu SOM – provází ztrátu agronomicky výhodné drobtovité strukt. půd, stoupá objemová hmotnost půdy, klesá pórovitost půd i její biologická aktivita

74. Voda (formy půdní vody, hydrolimity), a vzduch (složení, půdní dýchání) v půdě