Otázky ke zkoušce - agroekologie

-činnost živých org. (pokud není narušena člověkem) zajišťuje plynulý přísun živin a vody rostlinám, snižuje amplitudu náhlých výkyvů v půdním prostředí

-stres nadzemní bioty→projeví se v půdní biotě

-mikroedafon hraje klíčovou roli v transformaci látek v půdě, formování humusu

-v půdě i viry a bakteriofágy – šíří geny mezi mikroorganismy

Bakterie -nepočetnější org. v půdách

-patří k nejvýznamnějším rozkladačům

-z chemoautotrof. jsou důležité ty, co oxidují N, S látky

-nitrifikační, denitrifikační

Houby -heterotrofní org.

-význam – hlavně parazitické a mykorhizní houby

-„proteče“ jimi (a bakteriemi) asi 90-95% veškerých toků C

-v tocích N má fauna větší relat. význam (30-40% všech toků N)

Řasy -fotoautotrofní mikroorgasnimy

-aktivita – povrchové vrstvy

Prvoci -v půdě hlavně měňavky ze skupiny krytenky, bičíkovci, nálevníci

Hlístíce -některé druhy fytoparazitů, predátoři

-mycetofágní, bakteriofágní

-klíčová role v kolobězích N látek

Chvostoskoci -živí se bakteriemi, řasami, houbami

-promíchávají a mění detritus

Členovci -významní saprofágové

-mizí – znesnadňování rozkladu rostl. zbytků → tendence „vrácení“

Žížaly -to tu psát nebudu, to ví úplně každý!!!!!

76. Koloběhy C, N a P v půdě

Koloběh C

-nejvíce C v sedimentech X nejméně v biomase rostlin

-asi 15% atm. C přechází ročně z atmosf. do půdy (a naopak) – to narušuje člověk kácením lesů, spalováním dřevní hmoty,…

-jedna z teorii – zvýšení hladiny CO2 v atm.→díky snížení obsahu SOM intenzivním zeměd.

-část C se uvolňuje jako CO2, část se zabuduje do biomasy organismů a z části vznikají látky dolnější rozkladu

-primární dekompozici provádějí saprofyti (houby, bakt., aktinomycety) a saprofágové (dusíkatým metabolismem, dýcháním, aj.)

Koloběh N

-rostliny nedokáží N ani recyklovat, ani přijímat z atm.

-suchá a mokrá dekompozice (gravitační ukládání pevných částic z atm. na povrch vegetace a půdy a vyplavování látek deštěm) je cestou obohacení půdy N látkami v množství 10-50kg/ha/rok

-fixace atm. N v půdním prostředí se celosvětově odhaduje na 140x109 kg/rok→provádí ji anaerobové, bakterie aktinomycety, symbiotické sinice u lišejníků a bakterie volně spojované kořeny

-imobilizace půdního N a mineralizace

-opačné procesy: mineralizací přecházejí org. formy N na minerální a naopak

Nitrifikace

-biologická oxidace redukovaných forem N na více oxidované (amoniak přes nitrity na nitráty)

-dominantní forma nitrifikace je ve většině půd chemoautotrofní, působená bakteriemi r. Nitrosomonas (amoniak na nitrity) a Nitrobacter (nitrity na nitráty)

-při nitrifikaci – jde (mimo jiné) o acidifikaci, o zvýšení vyplavování N

Denitrifikace

-proces, kdy se redukuje dusičnan na oxidy N a plynný N2 přičemž kyslík je využíván fakultativními anaeroby k respiraci