Anatomie - vypracované otázky

Plodové obaly, vnitřní amnion a vnější chorion se podílejí na vzniku placenty.

K přídatným embryonálním orgánům řadíme žloutkový váček a alantois.

Amnion (ovčí blána):

• vnitřní obal zárodku, uzavírá dutinu bezprostředně kolem zárodku

• zvětšením dutiny amnia dojde k jeho rozšíření i pod zárodek a amnion se přikládá ke stěně choria, vzniká tak jednotný list – amniochorion

• vytvořením amnia ztrácí zárodek kontakt s děložní sliznicí a k zapezpečení výživy, výměny plynů a odstraňování zplodin metabolismu slouží chorion a alantois

Chorion (klková blána):

• vnější obal zárodku

• slouží k jeho upevnění v děloze, k příjmu kyslíku a výživy z těla matky

• k vývoji choria dochází v době, kdy se na jeho povrchu objevují klky, které dočasně vrůstají do děložní sliznice – toto přechodné spojení zárodku s děložní sliznicí se nazývá placenta

• chorion není bezprostředně spojen s tělem zárodku, odděluje je mimotělní dutina, spojení obstarává alantois

Alantois (močová blána):

• vzniká vychlípením kaudálního konce střeva

• vyrůstá pupkem z těla zárodku do mimotělní dutiny, kde se vakovitě rozepíná mezi amniovým a žloutkovým vakem a vnitřní stěnou choria

• alantoidový vak poté srůstá s choriem v alantochorion – v jeho stěně se vytváří pupeční čili placentární krevní oběh

• význam v hromadění embryonální moči a ve zprostředkování krevního oběhu mezi matkou a zárodkem či plodem

• po rozdělení konce střeva na střevní a močopohlavní úsek zůstává alantois ve spojení s močovým měchýřem pomocí vývodu zvaného urachus

• Pupeční provazec – pupečník se tvoří na místě původní komunikace tělní dutiny zárodku s mimotělní dutinou – vzniká tak provazec, kde povrchovou vrstvu tvoří kožní pupek a uvnitř je více či méně vyvinutý žloutkový stvol, urachus a pupeční cévy. U koně je poměrně dlouhý.

(Žloutkový váček – tvoří se ze zárodečného terčíku, společně s prvostřevem, obě části spolu komunikují pomocí žloutkového stvolu; první, tzv. žloutkový krevní oběh, zajišťuje transport živin ze žloutkového váčku, dobře vyvinut u ptáků, u savců jen dočasný význam. Jeho fční uplatněí podmiňuje u savců hlavně jeho spojení s chorionem, jako u koně, kde se vytváří žloutková placenta, tato placenta má význam z hlediska výživy zárodku do 14. týdne vývoje; podobné poměry u masožravců.)

Placenta – plodové lůžko – složitý embryonální membránový orgán, který umožňuje spojení plodových obalů s děložní sliznicí.

Typy podle rozmístění klků:

• Difúzní placenta (rozptýlená) – klky rozmístěné po celém povrchu choria, vyskytuje se u koně a prasete.

• Kotyledonová placenta – klky soustředěné jen na několika místech do tzv. kotyledonů, které vrůstají do karunkul děložní sliznice; spojení kotyledonu s karunkulou – placentom; výskyt u přežvýkavců.

• Pásová placenta – klky seskupené do pásu kolem chorionového vaku; u šelem.

• Terčovitá placenta – klky soustředěné pouze na jednom okrsku; u hlodavců a primátů.