Anatomie - vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
mají nejjednodušší stavbu, tvoří je jedna vrstva endotelových buněk
malý krevní oběh
zabezpečuje cirkulaci krve mezi srdcem a plícemi
odkysličená krev je příváděna do plic → zbaví se přebytečného oxidu uhličitého → z alveolárního vzduchu plic přijímá kyslík
začíná pravou komorou a končí levou předsíní srdce
cévami je malý plicní kmen, který se rozděluje na pravou a levou plicní tepnu
velký krevní oběh
zabezpečuje cirkulaci krve mezi srdcem a celým tělem
okysličená a na živiny bohatá krev je odváděna ze srdce do tkání všech orgánů a odkysličená krev s produkty látkové výměny je zpět přiváděna z těla do srdce
začíná levou komorou a končí pravou předsíní
hlavními cévami jsou srdečnice (přivádí krev do těla) + přední a zadní dutá žíla (krev z těla odvádějí)
Tepny
cévy, které vedou krev ze srdce nezávisle na jejím charakteru
mají silné pružné stěny, postupně se rozvětvují až na tepénky a vlásečnice
Vlásečnice – kapiláry
cévy uložené přímo ve tkáních, spojují tepénky a žilný oddíl oběhového systému
počet je velký, např.ve svalech na ploše 1mm2 se nachází 1400vlásečnic.
stěnu tvoří jen 1vrstva endotelových buněk-to umožňuje rychlý přechod látek z krve do tkáňového moku a naopak
atypické vlásečnice jsou sinusoidy, jsou 2-3krát tlustší, nacházejí se v kostní dřeni, játrech, slezině a endokr.žláz.
Žíly
vedou krev od vlásečnic do srdce nezávisle na jejím charakteru, mají tenké a málo pružné stěny
ty které překonávají zemskou přitažlivost se na stěnách nacházejí chlopně
vznikají spojením žilek
Stavba
vlásečnice – kapiláry – mají nejjednodušší stavbu,
stěnu tvoří jen jedna vrstva edot. buněk,
z vnějšku se k nim přikládají bunňky pericyty – regulují průsvit vlásečnice, výstelka je souvislá, jen vl.ledvinových klubíček, střevních klků a endkrinních žláz se mezi buňkami nacházejí nepatrné štěrbiny
tepny – stěna se skládá ze 3 vrstev – vnitřní-z endotelu, subendotelového vaziva a vnitřní elastické membrány, vnější tvoří řídké vazivo
tepénky – mají velmi silnou střední vrstvu, je z několika vrstev hladkosvalových buněk, umožňujících svou kontrakcí regulovat přítok krve do vlásečnic
žíly – stěny mají tenčí než tepny, jednotlivé vrstvy stěny jsou proto méně zřetelné a plynule vzájemně přecházejí
- výživa stěny krevních cév se uskutečňuje přímo z krve a cévy tlustší než 1mm jsou zásobovány výživnou krví samostatnými cévami, větvícími se v jejich stěně jako tzv. Cévy cév
Průběh
hlavní cévy probíhají k urč.orgánům v těle vždy nejkratší cestou spolu s příslušnou mízní cévou a nervem
tepny leží hlouběji a na takových místech, kde nemohou být stlačeny okolními orgány
žíly doprovázející tepny jsou uloženy stejně hluboko
hlavní tepny a žíly jsou uložené pod páteří a na ohabačové ploše kloubů, kde jsou nejvíce chráněné
v orgánech končí anastomicky – jedna s druhou se spojuje pomocí spojkové tepny, je v několika typech – tepenný oblouk –spojení 2tepen jdoucích ke stejnému orgánu(střevo) tepenná pleteň – spojení koncových tepen v hustou pleteň (škára v kopytě)
terminální zakončení – tepny se v orgánu větvičkovitě větví, což umožňuje lepší zásobení krví, nevýhodou je, že chybí náhradní zdroj krvení, uskutečňuje se v nejdůležitějších orgánech – mozek, srdce, plíce, ledviny, játra, štítná žláza…