Anatomie - vypracované otázky

Adenohypofýza

• je rozlišena na distální část, přecházející až na nálevku a na střední část, mezi částmi – štěrbinová dutina

• distální a nálevkovitá část – z trámců žlázových buněk, mezi nimi probíhají sinusoidní kapiláry, žlázové buňky obsahují cytoplazmatická granula – prosekret hormonů, podle granul a jejich barvitelnosti rozlišujeme chromofilní buňky,dělené na acidofilní a baofilní buňky a chromofobní buňky – téměř se nebarví, nazývají se hlavní, rezervní

• acidofilní buňky – v distální části a zpravidla ve dvou formách – somatotropní tvořící somatotropin-růstový hormon, stimuluje transport aminokyselin přes buněčnou membránu a syntézu bílkovin na ribozómech. Luteotrpní buňky tvoří prolaktin-stimuluje buňky žl.tělíska k sekreci progesteronu, podílí se s estrog.proges.na vývojí mléč.žlázy

• bazofilní buňky – rovněž v několika podobách – tyreotropní, tvoří tyreotropin-stimuluje sekreci štítné žl., gonadotropní buňky vylučují folitropin(FSH)-stimuluje folikuly, podněcuje začátek spermatogeneze, dále lutropin(LH) u samic dokončuje zrání folikulů a ovlivňuje tvorbu žl.tělíska, u samců-sekrece testosteronu a dokončení spermatogeneze. Kortikotrpní buňky – kortikotrpin stimulující syntézu a uvolňování glukokortikoidů z kůry nadledvin

• střední část adenohypofýzy- dobře vyvinutá, epiteliální trámce tvoří bazofilní málo diferencované buňky, jsou zdrojem intermedinu-u nižších obratlovců reguluje přizpůsebení barvy kůže, u savců podporuje - melanin

• sekreci řídí hypotalamové hormony, vznikají neurosekrecí v centrech hypotalamu, podle účinku se označují jako spouštěcí hormony – liberiny a tlumící statiny. V nálevce hypofýzy se dostávají do krevních vlásečnic vrátnicového žilného systému. Vrátnicová žíla je odvádí do krevních sinusoid adenohypofýzy a k jejím jednotl. buňkám

Neurohypofýza

• zůstává ve spojení s mezimozkem pomocí nálevky, do které zasahuje výběžek třetí mozkové komory.

• Spojení s jádry hypotalamu, jejichž neurony tvoří neurosekret, ten je zdrojem hormonu oxytocinu, který vyvolává kontrakce dělohy, dále obsahuje vázopresin – stimuluje kontrakci hladkého svalstva, cév a ovlivňuje propustnost stěn kanálků v ledvinách

1. ŠTÍTNÁ A PŘÍŠTÍTNÁ ŽLÁZA.

   • Štítná žláza

• leží na dorzolaterální ploše v místě spojení hrtanu s průdušnicí

• tvoří ji párové žlutočervené laloky spojené můstkem na spodině průdušnice

• je obalena vazivovým pouzdrem

• parenchym se skládá z folikulů bohatě obetkaných krevními vlásečnicemi, sítí mízních vlásečnic, retikulárními vlákny a sympatickými nervovými vlákny

• folikuly – mají podobu uzavřených váčků, folikulární buňky zajišťují příjem jódu, syntézu tyreoglobulinu + jeho sekreci a syntézu a uvolňování určitých hormonů

• hormony štítné žlázy – ovlivňují funkci buněk, tkání i orgánů celého těla: především látkový metabolismus, růst a diferenciaci buněk, zvyšují příjem kyslíku ve tkáních, stimulují tvorbu bílkovin, ovlivňují růstové a vývojové procesy těla, při jejich nedostatku dochází k růstovým poruchám nervové a kosterní soustavy

  • Příštítná žláza