Anatomie - vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
tvoří drobná žlutohnědá žlázová tělíska, která se nacházejí v těsné blízkosti štítné žlázy
zpravidla se jedná o dva páry (např. u skotu), první pár leží kraniálně a druhá na její mediální ploše (u prasete je jediný pár kraniálně)
vazivové pouzdro splývá s okolní povázkou
parenchym tvoří buněčné trámce nebo shluky, zřídka i folikuly žlázových buněk
hlavní buňky – převládají, syntetizují paratyrin
osyfilní buňky – méně četné, vyskytují se pravidelně u skotu nebo u koně, nepravidelně u ostatních domácích zvířat, počet se s věkem zvětšuje, jejich funkce není přesně známá (mohou to být zanikající hlavní buňky)
hormon této žlázy je paratyrin – zvyšuje hladinu vápníku v krevní plazmě (mobilizací vápníku z kostí)
leží v místě spojení hrtanu s průdušnicí
tvoří ji párové žlutočervené laloky spojené s můstkem na spodině průdušnice
u přežkvýkavců je laločnatá, u prasete vytváří kompaktní útvar na spodině a po stranách průdušnice
vyvíjí se ze spodiny embryonálního hltanu
je obalena vazivovým pouzdrem,
parenchym se skládá z folikulů bohatě obetkaných krevními vlásečnicmi, retukl.vlákny, sítí mízních vlásečnic…
folikuly mají podobu uzavřených váčků, vystlaných 1vrstvou zpravidla kubických epitelových buněk, velikost a výška epitelu, závisí na funkč.stavu št.žlázy
epitel tvoří dva druhy buněk – folikulární90% a světlé parafolikulární buňky – C buňky, vnitřek folikulů vyplňuje koloid
folikulární epitelové buňky mají dvojí funkci – zajišťují příjem jódu, odštěpují hormony trijódozín T3 a tyroxinT4 z tyreoglubulinu
malé folikuly mají vysoký epitel a jsou aktivní, zatímco velké folikuly s obvykle nízkým epitelem mají nižší aktivitu
parafolikulární buňky – jsou druhým typem buněk parenchymu št.žlázy. jsou světlé, vetší než folikulární, nacházejí se samostatně nebo v malých skupinách mei bází foliku.buněk a bazální membránou, nedosahují do lumenu dolikulů
mají odlišné vlastnosti I skladbu
secerují hormon kalcitonin snižuje obsah vápníku v krvi
hormony št.žlázy ovlivňují metabolismus, zvyšují příjem kyslíku ve tkáních, stimulují tvorbu bílkovin, ovlivňují růstové a vývojové procesy těla
při jejich nedostatku dochází k vývojovým a růstovým poruchám nervové a kosterní soustavy
Příštítná žláza
tvoří drobná žlutohnědá žlázová tělíska, nacházejí se v těsné blízkosti štítné zlázy, vyvíjejí se z epitelu III. a IV.žeberní štěrbiny dělí se na zevní a vnitřní příštítná tělíska
např.skot má dva páry příštítných žláz, první leží kraniálně od štítné žlázy, druhy na její mediální ploše, prase má jen jeden pár
vazivové pouzdro zevní příštítné žlázy splývá s okolní povázkou, vnitřní příštítná žláza je obklopena pouze vazivem št.žl.
parenchym tvoří buněčné trámce nebo shluky, buňky parenchymu jsou dvojího druhu, více nahloučené hl.buňky, ty převládají-syntetizují a secernují paratyrin a oxyfilní b., ty jsou méně četné, vyskytují se pravidelně u skotu nebo u koně, jsou velké, jejich počet se přibývajícím věkem zvětšuje, funkce není přesně známa
hormon paratyrin zvyšuje hladinu vápníku v kr.plazmě, a to mobilizací Ca z kostí, stimulací jeho resorpce ve střevě a zpětné resorpce v ledvinách.